Příbram byla pro Vyskočila celoživotní inspirací

4. listopadu 2020 (12:29)

foto: pribram.cz

Významný český básník a spisovatel Quido Maria Vyskočil čerpal inspiraci ve svém rodném městě. Jeho díla ovlivnil i Julius Zeyer nebo Jaroslav Vrchlický.

Quido Maria Vyskočil, rodným jménem Antonín Ludvík Vyskočil, přišel na svět 18. října 1881 v Příbrami. Jeho tatínek byl příbramský gymnaziální profesor dějepisu. Rodina po přestěhování do Příbrami bydlela rok v dolní části Plzeňské ulice, poté se přestěhovala do Zahradnické ulice. Byt měl výhled na Březové Hory, Zdaboř, Červenou a z druhé strany na Svatou Horu. Rodina velmi často jezdívala do maminčiny rodné Líšné u Zbiroha, k dědečkovi Antonína. Zejména Antonín se pak vždy těšil na prázdniny a Vánoce strávené na venkově.

Antonín navštěvoval obecnou školu na dnešním náměstí T. G. Masaryka. Po pěti letech se připravoval na zkoušky na vyšší gymnázium v Městských sadech (dnešní Střední zdravotnická škola). Antonín nebyl nikdy třídním premiantem, studium ale řádně ukončil maturitou. Poté se přihlásil na právnickou fakultu do Prahy, kde ale vydržel pouze rok.

Následoval návrat do Příbrami, kde započal studia na Báňské akademii. Seznámil se zde s básníkem Františkem Gellnerem nebo Karlem Tomanem. V té době vyšla jeho první kniha Rusá Madona a o rok později kniha veršů s názvem Pampelišky. Po celou dobu studia pak každoročně vydával alespoň jednu knihu.

V roce 1904 se v Příbrami seznámil s Jaroslavem Vrchlickým. V nevydaném rukopise pak k tomuto seznámení sděluje: „Nikdy nezapomenu na ono slunné odpoledne, kdy jsem se octl před největším naším básníkem, jenž mne přijal s tak okouzlující roztomilostí, že byl jsem úplně jeho po všechny dny svého života.“

Vrchlickému při svých setkáních vyjádřil stesk po Praze a postěžoval si i na nevalné úspěchy na Akademii. Vrchlický mu na to tehdy řekl: „Nu, a co vám překáží, abyste se k nám vrátil?“ Vyskočil se zanedlouho vydal zpět do Prahy a zahájil studium filozofie.

Ukončením studia na Akademii se uzavřelo jeho první období básnictví, doba marných zápasů a hledání sebe sama. Za čtyři roky studia za sebou zanechal 10 knih. Akademické Příbrami zanechal texty k hornickým písním Přijď k dolu a Kahanec na palci. Studia filozofie zdárně dokončil v roce 1909.

Po dostudování doktorátu pracoval jako profesor češtiny. V listopadu 1911 se stal tajemníkem Spolku českých spisovatelů beletrie „Máj“, jehož zakladateli byli i Jan Neruda, Alois Jirásek a Josef Václav Sládek. Jeho funkce zde skončila na počátku první světové války. Tehdy mu bylo 44 let a na svém literárním kontě měl i téměř stejný počet knih.

Největší slávu si získala díla inspirovaná příbramským podzemím. Dílo Stříbrné město vydané v roce 1910, bylo prvním hornickým románem u nás. Druhým nejznámějším dílem je Šachta z roku 1927. Některá jeho díla posloužila i jako námět pro film.

Ilustrátoři Vyskočilových knih byli například Karel Hojden, Alfons Mucha, Adolf Kašpar nebo Ladislav Šaloun.

Po válce, na oslavu jeho 65. narozenin v roce 1946, po něm byla pojmenována část Zahradnické ulice. V tu dobu už odešel do penze. Do té doby mu vyšlo více než 100 knih. Angažoval se i v různých spolcích. Byl předsedou Spolku přátel Příbrami a Spolku přátel nevidomých. Poslední dopis ve svém životě napsal právě do Příbrami. Po těžké nemoci zemřel 14. srpna 1969 v pražské nemocnici. Jeho urna byla uložena 17. října 1970 na příbramský hřbitov Na Hvězdičce.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Jana Fedorová