Příbram byla před 520 lety povýšena na město

Král Vladislav II. udělil před 520 lety, 13. června 1497, Příbrami horní svobody a povýšil ji na město. Vývoj tohoto někdejšího proslulého hornického města pod úpatím Brd byl spjat s bohatou tradicí těžby stříbra, olova a dalších kovů. První dochovaný písemný záznam o Příbrami, kde nyní žije na 33 000 lidí, pochází z 20. června 1216.

Dějiny hornictví a hutnictví v Příbrami sahají až do pravěku. Koncem 13. století se ve městě už těžilo stříbro, od 16. století pak byla královským horním městem. Rozmach dolování pokračoval od 17. století. V roce 1849 vznikla v Příbrami báňská škola se zaměřením na kovohutnictví, od roku 1904 byla již Vysokou školou báňská v Příbrami. V roce 1945 pak byla univerzita přeložena do Ostravy.

Význam Příbrami vzrostl za socialismu díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému Táborů nucených prací. Těžba na uranovém ložisku trvala v letech 1947 až 1991. Tábory nucených prací využíval komunistický režim k tvrdé represi převážně politických vězňů. Nechvalně proslulými byly například tábory Příbram-Vojna a Příbram-Brody (1949 až 1951). Od konce 80. let pak započal útlum v těžbě.

Hlavní památkou města je působivý poutní areál Svatá Hora s barokním klášterním komplexem, ambity a kaplemi. Svatá Hora je nejvýznamnějším a nejstarším mariánským poutním místem v Čechách.

S Příbramí je spjata řada slavných rodáků, například fotograf František Drtikol, spisovatel Jan Drda, režisér a scenárista Pavel Juráček, animátor, výtvarník a režisér Václav Bedřich, herci Josef Hlinomaz, Karel Effa, Antonín „strýček“ Jedlička či Petr Nárožný, generál Richard Tesařík, animátorka Hermína Týrlová nebo básník Václav Hrabě. V příbramské nemocnici zemřela v roce 1991 herečka Adina Mandlová.