Před 68 lety byla slavnostně otevřena Slapská přehrada. Zatopila jedno z nejhezčích evropských údolí

4. listopadu 2022 (09:29)

foto: Povodí Vltavy

Sílu obávaných peřejí Svatojánských proudů, o kterých pojednává Smetanova symfonická báseň Vltava, nám dnes připomínají již jen dobové fotografie.

Slapská přehrada, ve své době unikátní vodní dílo se špičkovou elektrárnou, byla otevřena před 68 lety, 7. listopadu 1954. Stavba vznikla na řece Vltavě v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů. Přehrada byla první velkou stavbou Vltavské kaskády po druhé světové válce a její realizace trvala pět let. Přehrada ukončila plavbu vltavským vorům a definitivně zatopila jedno z nejhezčích evropských údolí, Svatojánské proudy.

Své jméno dostaly po soše svatého Jana Nepomuckého, která byla v roce 1722 posazena v blízkosti jedné z říčních skal mezi Štěchovicemi a Slapy, aby chránila životy vorařů a lodivodů. Na sedmikilometrovém peřejnatém úseku s dvacetimetrovým spádem totiž v minulosti ztroskotala nejedna loď nebo vor, dovážející převážně sůl z Rakouska do Čech.

U říčního skaliska Horní Slap, odkud si Svatojánské proudy razily svou cestu, začínala kdysi oblíbená turistická plavba na lodích. Jezdilo se na speciálně upravených šífech různé velikosti, do kterých se vešlo až dvě stě lidí. Plavba trvala zhruba hodinu a končila v přístavišti parníků ve Štěchovicích. V celé délce Svatojánských proudů vedla speciální dlážděná cesta pro koně, tzv. potahová stezka. Po ní pak zapřažená zvířata táhla prázdné lodě vzhůru proti proudu. Celá potahová stezka zmizela spolu se Svatojánskými proudy roku 1943 pod hladinou Štěchovické přehrady.

V roce 1889 tu byla vyznačena historicky první česká turistická značená trasa. Dnes vede od hráze Slapské přehrady až do Štěchovic osm kilometrů dlouhá naučná stezka. Místy je chodník doslova vysekaný do skal. Zajímavý je úsek v meandru pod Bílou skálou, kde chodník traverzuje příkré skály vysoko nad vodou. Nechybí dva umělé tunely a lávky. Jedna ze 12 zastávek naučné stezky se zabývá problematikou českého trampingu, který se zrodil právě v okolí Svatojánských proudů.

Vltavská přehradní kaskáda vzala naší krajině překrásné údolí divoké řeky. Na druhou stranu však vltavské údolí do značné míry odřízla od okolního světa a díky tomu se sem nehrnou davy turistů. Těžko říct, zda bychom se jinak ještě dnes mohli těšit z krásné přírody vltavského kaňonu.

foto: Povodí Vltavy

Hlavním důvodem výstavby Slapské přehrady byla výroba elektrické energie
V dubnu 1954 se Slapská přehrada začala napouštět a v říjnu pak technici spustili první ze tří turbín elektrárny. Na výrobu elektřiny zde vůbec poprvé na světě použili Kaplanovu turbínu pro mimořádně velký spád více než 50 metrů. I stavební řešení je zajímavé - voda na Slapské přehradě teče přepadem po střeše elektrárny.

Hlavním důvodem výstavby Slapské přehrady byla výroba elektrické energie, při projektování se ale tak trochu počítalo i s tím, že přehrada přispěje k protipovodňové ochraně území kolem dolního toku Vltavy, což se potvrdilo při povodních v červenci 1954 i v srpnu 2002. V neposlední řadě je i vyhledávaným místem pro sport a rekreaci.

Slapská přehradní nádrž je dlouhá 44 kilometrů, zaujímá plochu 11,6 kilometru čtverečních a obsahuje 270 milionů metrů krychlových vody. Koruna hráze je pak dlouhá 260 metrů, ční 67,5 metru nad základy a má čtyři přelivná pole. V patě přehradního tělesa je umístěna elektrárna s výkonem 144 megawattů. Současná vodní hladina je přitom o 35 metrů výše, než bylo původní koryto Vltavy.