Pravnučka „českého Edisona“ darovala muzeu vzácnou malovanou skříň

Stolička mamuta, nalezená v Šípkově cihelně u Sedlčan. Zdobené nádoby z tvrze v Ústupenicích. Části bombardéru sestřeleného nad Sedlčanskem. Expozice sedlčanského Městského muzea přibližuje vývoj regionu od pravěku až do časů nedávno minulých. Nedávno se sbírka rozrostla o další vzácný předmět. Je jím malovaná skříň z roku 1783 z Křižíkovy vily.

Tuto vzácnou skříň muzeu darovala pravnučka „českého Edisona“ Františka Křižíka. Třebaže Křižík nemá se Sedlčanskem zřejmě žádnou přímou vazbu, vzhledem k vysoké historické hodnotě byl tento předmět zařazen do muzejní sbírky. Nově se tak sedlčanské muzeum zařadilo po bok Národního muzea, kde se v etnografickém oddělení nyní nachází čtrnáct kusů různého nábytku z Lužice.

„Každým rokem od lidí dostaneme několik předmětů. Ne všechny jsou nakonec zapsány do muzejní sbírky. V tomto případě však nebylo nad čím přemýšlet. Podobných skříní se dodnes zachovalo pouze velmi málo. V muzeu v Žitavě a dál v Sasku a Bavorsku je jich přibližně pouze do dvaceti kusů,“  řekl Pavel Žak, kurátor sbírek Městského muzea Sedlčany.

„Jedná se o skříň vyrobenou v Německu ve městě Horní Lužice. V 17. až 19. století se odtud do habsburské monarchie dovážel malovaný nábytek a tato skříň je toho dokladem. Její malovaný předek odkazuje letopočtem na rok výroby 1783. Sedlčanské muzeum je jedním z mála muzeí v republice, které tento typ skříně vlastní,“ dodal.

Sbírky muzea obsahují kolem 1700 kusů archeologických nálezů a  další dva tisíce historických předmětů. Mezi nimi bohatě zdobené gotické kachle, cechovní pohřební štíty, střelné i sečné zbraně, ​korouhve, perníkářské formy, nářadí na zpracování lnu. Součástí muzea je také Sukova síň. Hudební skladatel a houslista Josef Suk se narodil v Křečovicích u Sedlčan a na veřejnosti poprvé vystoupil v osmi letech v sedlčanském hostinci U Zlaté koruny. Housličky, na něž tehdy hrál, jsou dnes také součástí expozice. Nejvzácnějším exponátem muzea je však Krčínův kancionál z konce 16. století, který místní literátské bratrstvo používalo jako zpěvník liturgických písní. Součástí kancionálu je jediná dochovaná dobová podobizna Jakuba Krčína.