Pozor! Změna času je tady. Proč si přispíme, ale stále se hádáme

Letní čas v České republice skončí v noci ze soboty 25. října na neděli 26. října 2025. Přesně ve 3:00 ráno se ručičky hodin posunou o hodinu zpět — tedy na 2:00. Pro většinu lidí to znamená o hodinu spánku navíc, pro noční sovy o hodinu delší večer.

Proč se čas vůbec začal měnit?
Změna času má kořeny už v první světové válce, kdy se hledaly způsoby, jak šetřit energii. Posunutím času se mělo lépe využít denní světlo, zejména ve výrobě. V Československu se letní čas poprvé zavedl v roce 1916, ale s přestávkami se střídal až do roku 1979, kdy se stal pravidlem.

Od roku 1996 se Česká republika připojila ke zvyklostem Evropské unie — letní čas trvá sedm měsíců, od poslední březnové neděle do poslední říjnové.

Proč se o tom stále diskutuje?
Střídání času má prokazatelné dopady na lidské zdraví. Mnozí lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu, nevolnost nebo sníženou výkonnost. Statistiky dokonce ukazují, že krátce po změně času přibývá dopravních nehod.

Evropský parlament už v roce 2019 schválil návrh na zrušení střídání času, ale členské státy se dosud neshodly, který čas by měl platit celoročně — letní, nebo tzv. zimní (standardní)? V Česku se většina lidí přiklání ke zrušení střídání, ale ani tady není jasno.

A co doprava?
Změna času se nejvíc projeví v noční vlakové dopravě. Některé spoje musí během noci čekat ve stanicích, aby odjely podle nového času. Jiné se naopak jeví jako „zpožděné“, protože čas poskočí dopředu.

Dopravci jako České dráhy nebo RegioJet upravují jízdní řády, aby se předešlo řetězovým zpožděním. Regionální spoje se většinou změny netýkají, protože v danou dobu nejezdí.

Pokud cestujete v noci, doporučuje se zkontrolovat konkrétní spoj — a počítat s tím, že některé vlaky mohou mít upravený čas odjezdu nebo příjezdu.

Zajímavost: naše tělo má radši zimní čas
Podle chronobiologů funguje lidské tělo přirozeně v rytmu, který se lépe sladí se standardním pásmovým časem — tedy tím, který platí v zimě. Letní čas nás nutí vstávat dřív, než by tělo chtělo, což může vést k dlouhodobé únavě.

A ještě jedna kuriozita: lidský biologický rytmus trvá přirozeně asi 25 hodin, ne 24. Právě proto máme tendenci ponocovat a ráno se nám nechce vstávat. Změna času tohle vnitřní nastavení ještě víc rozhodí.

Co si pohlídat?
Chytré telefony a počítače si čas mění automaticky. Ale nezapomeňte na starší budíky, hodinky nebo kuchyňské spotřebiče. A pokud cestujete, zkontrolujte si jízdní řády — některé spoje v noci na neděli mohou mít upravené časy.

A co dál?
Zatím to vypadá, že si budeme hodiny posouvat i v dalších letech. Ale debata o zrušení střídání času zůstává otevřená. Možná jednou budeme říkat: „Pamatuješ, jak jsme si každé jaro a podzim měnili čas?“ — a budeme rádi, že už to neděláme.