Pohotovost, ambulance nebo urgent? Kdo se v tom má vyznat…

Zdravotní péče v České republice je v rámci evropského kontextu z hlediska pacienta velmi dobře fungující, ale zároveň také velmi složitý systém. Není proto divu, že mnoho pacientů ho využívá jiným způsobem, než jakým byl původně nastaven. Někdy je to způsobeno pohodlností, někdy neznalostí a někdy prostě souhrou okolností, které nelze předem odhadnout. Následující přehled tedy nemá být nařízením, ale spíše takovým vhledem do systému zdravotní péče, na který jsou zvyklí i pracovníci ve zdravotnictví, včetně příbramské nemocnice.

Praktický lékař
Praktický lékař pro dospělé, či pro děti a dorost má na starosti vaše běžné zdravotní problémy a prevenci. Je to právě on, ke kterému byste měli přijít s respiračními onemocněními, drobnými úrazy, na pravidelné prohlídky, nebo očkování. Zkrátka by v mnoha případech, kdy není akutně ohroženo zdraví nebo život pacienta, měl být prvním kontaktem, který vás v případě potřeby specializované péče, či jiné diagnostiky zašle za daným specialistou.

Ambulantní specialista
Ambulantní specialista je dalším krokem v řešení vašich potíží. Zde se nerozlišuje, jestli se jedná o odbornou ambulanci v nemocnici, na poliklinice, či v jiném zařízení. K ambulantnímu specialistovi byste ve většině případů již měli mít doporučení od vašeho praktického lékaře. Jedná se například o kardiologa, endokrinologa, ortopeda, či jiného specialistu, který je třeba k řešení vašich specifických obtíží. „Z naší praxe můžeme potvrdit, že řadu vašich obtíží dokáže vyřešit právě i praktický lékař, který bývá někdy nesprávně obcházen,“ říká k tématu tiskový mluvčí nemocnice Martin Janota.

Pohotovostní služba
Ta se již často zaměňuje s urgentním příjmem. V tomto případě se ale jedná o službu, která má za úkol řešit zhoršení stavů, které nevydrží do běžné pracovní doby praktických lékařů. Jedná se o akutní bolestivé stavy, náhlé zhoršení u chronických problémů, nebo menší a neakutní úrazy. Pohotovost by se měla starat právě o pacienty, jejichž stav nesnese čekání do pracovního doby praktického lékaře, rozhodně jeho práci nesupluje. V žádném případě tak neplatí, že pohotovostní služba se rovná lékařské péči bez front. Právě toto nepochopení je důvodem řady komunikačních či jiných nepříjemností během ošetření. Lékaři zneužívání pohotovostních služeb opravdu nemají rádi.

Urgentní příjem
Jedná se o další formu, tentokrát nonstop akutní péče. Urgentní příjem by opět v žádném případě neměl suplovat praktické lékaře. Urgentní příjem je určen pro příjem pacientů od záchranné zdravotnické služby, stejně jako těch, kteří dorazili po vlastní ose a jsou ve zdraví, nebo život ohrožujícím stavu. Patří sem například ztráta vědomí, silné bolestí na hrudi, úrazy, dýchací potíže, silná krvácení a podobně. Rozhodně ne chronické problémy pohybového aparátu, nebo jiné záležitosti, se kterými se v praxi setkáváme. Urgentní příjem využívá třídění pacientů na základě závažnosti stavu, takže pokud přijdete s banalitou, čekání se ani zde nevyhnete.

Záchranná služba
Jedná se o samostatnou organizaci mimo Oblastní nemocnici Příbram, se kterou však nemocnice úzce spolupracuje. Záchranná služba by stejně jako urgentní příjem měla ošetřovat v terénu život ohrožující, nebo zdraví ohrožující stavy, kdy je často nutné další vyšetření, nebo šetření právě v nemocnici. Záchranná služba je tak nejčastěji volána k úrazům, vážným problémům s oběhovou soustavou, mozkovým mrtvicím a dalším vážným stavům.

Jak jsme již avizovali, jedná se pouze o přehled, jak by zdravotnický systém měl fungovat ve zcela ideálních podmínkách, které v praxi málokdy nastanou. Každý pacient posuzuje závažnost svých problémů jinak, zdravotní stav je často spojený s mnoha dalšími okolnostmi, podle kterých je pacient nucený řešit své obtíže.

„Pokud se přesto v situacích, kdy to jde, budete tomuto přehledu blížit, pomůžete tak ve správném chodu celému zdravotnickému systému, za což vám předem velmi děkujeme,“ dodává závěrem Janota.