Počet zahrádkářských kolonií ve středních Čechách stagnuje

O zahrady v koloniích mají Středočeši stále zájem, na některých místech se ve srovnání s předchozími lety i zvýšil. Některá města majitelům chat totiž nabízí možnost trvalého bydlení přímo v zahrádkářské kolonii. Počet těchto kolonií ale stagnuje.

„Co se týká zahrádkářských kolonií, situace se nijak dramaticky nemění a zájem je plus minus stále stejný, i když by se s trochou snahy dalo mluvit o mírně rostoucím zájmu," řekla ČTK mluvčí mladoboleslavské radnice Šárka Charousková. Zvýšení zájmu o zahrady v koloniích vidí i starosta Poděbrad Ladislav Langr (Volba pro Poděbrady). "V uplynulých letech jsme zaznamenali určitý odliv zájmu, ale asi tak poslední tři roky opět zájem vzrůstá. I když se mění osazenstvo, zhruba z jedné třetiny to už nejsou klasičtí zahrádkáři, ale lidé, kteří si tam dojíždí na grilování, party a mejdany," řekl Langr. Poděbrady dokonce kvůli rostoucímu zájmu do nového plánu zařadilo novou lokalitu jako potenciální rezervu na další zahrádkářské kolonie.

Vedle toho v Příbrami se počet zahrádkářských kolonií v posledních letech nemění. "Jejich počet se drží na stejné úrovni. V Příbrami jsou čtyři oblasti těchto kolonií," řekla mluvčí tamní radnice Pavlína Svobodová.

Některá města umožňují v zahrádkářské kolonii i trvalé bydlení. "Při splnění veškerých podmínek a v souladu s územním plánem v rekreačních oblastech trvalé bydlení umožňujeme," řekla Kateřina Přibylová z kladenského magistrátu. Podle ní ale chaty v kolonii nedostanou číslo popisné, ale evidenční. Stejně nastavený systém má i Kolín, kde je o zahrady velký zájem. Podle mluvčí radnice Ivy Blümelové ho projevují mladí lidé. Kolínská radnice zahrádkáře podporuje, z dotace chce pořídit plastové kompostéry a mezi vlastníky zahrad je rozdat.

Poděbrady naopak trvalé bydlení v koloniích nepovolují. "Stavby v zahrádkářských koloniích jsou určeny k rekreaci, nemají čísla popisná. Proto neumožňují legální trvalé bydlení a čísla popisná nepřidělujeme," řekl starosta Langr. Jiná situace podle něj nastane v případě, kdy se na bývalých zahrádkách staví rodinné domy. Poděbrady podle něj zaznamenaly případ, kdy vlastník pozemků dal výpověď zahrádkářům v jedné osadě a oblast v souladu s územním plánem rozdělil na parcely asi pro 40 rodinných domů.

Jednu ze zahrádkářských kolonií v minulých letech zrušil například Brandýs nad Labem. Obchodnímu centru, které se začalo stavět v roce 2015, tam ustoupila kolonie v ulici Zápská. Město zahrádkářům slíbilo náhradu, vybralo pro ně pozemky na západním okraji města. Zahrádkáři je ale dodnes nemají. "Místní obyvatelé se proti návrhu postavili. Město tak stále hledá vhodnou lokalitu, kam bychom zahrádkáře přesunuli," řekl ČTK brandýský místostarosta Petr Kváča (Naše dvojměstí).

Do kontaktu se zahrádkářskými koloniemi přichází i hasiči, kteří tam ročně zasahují u desítek událostí. Zásah v takové kolonii má podle mluvčího středočeských hasičů Jaroslava Gabriela svá specifika. "Zejména v zahrádkářských oblastech je při příjmu tísňového volání komplikované zjistit přesné místo. Je zde mnoho malých staveb, které nebyly kolaudovány a nemají přiděleno číslo popisné, resp. evidenční," řekl Gabriel. Problémem je podle něj i přístup. "Cesty vedoucí k objektům a pozemkům jsou často velmi úzké. Příjezd k místu komplikují i keře a stromy vysazené mezi plotem soukromého pozemku a cestou, případně kameny a další úpravy, které mají bránit nevhodnému parkování osobních aut. V neposlední řadě způsobují komplikace špatně zaparkovaná vozidla," dodal Gabriel.

Komplikace mohou hasičům způsobovat i uskladněné tlakové plynové lahve, které zahrádkáři využívají například k vaření.