Plešivec: brdský Olymp nabízí nejen krásné výhledy, ale i tajemné pověsti

Přestože je nejvyšším vrcholem Brd vrch Tok (865 m. n. m.), pomyslným turistickým symbolem se stal právě Plešivec (654 m. n. m.). Své jméno získal díky protáhlému hřbetu, který byl označován staročeským výrazem plechý. Archeologové na Plešivci v minulosti objevili řadu zajímavých a hodnotných nálezů.

Na jeho vrcholku se dokonce nacházelo rituální magické místo, později i rozsáhlé hradiště, jehož pozůstatky lze ještě na několika místech zahlédnout.

Samotný tvar této hory umožňuje jejím návštěvníkům skutečně překrásný panoramatický výhled. Velmi populární je kromě turistů taky mezi trampy a dobrodruhy, nedivte se proto, že po cestě často narazíte na ohniště nebo tábořiště.

Vyhlídky a další zajímavá místa
Bezpochyby nejoblíbenějším cílem turistů je na Plešivci tzv. Čertova kazatelna. Jde o velmi výrazný skalní útvar, který nabízí nádherný výhled do širého okolí. Za příznivého počasí se můžete těšit na pohled na Svatou Horu, uvidíte ale i několik podbrdských obcí: Hluboš, Křešín, Felbabku apod. Místo je vybaveno rozkládací výkladovou panoramatickou fotografií a lavičkami.

Další výhledy nabízí Fabiánova zahrádka. Odsud můžete vidět například hrady Točník nebo Křivoklát. „Dobrý duch brdských hor Fabián má své sídlo na Velké Babě. Na Plešivci má ale svoji zahrádku. Fabián tady podle pověsti pěstoval kouzelné byliny, kterými uzdravoval chudé,“ popisuje prostřednictvím portálu Brdy.info Tomáš Adam.

Dále byste určitě neměli vynechat ani vyhlídku Malá skála (někdy bývá označována jako Malý Plešivec) nebo Krkavčí skály. Pod nimi navíc najdete další zajímavé místo: Plešivecký viklan. Jedná se o křemencový blok o velikosti 3 x 2 metry a váže se k němu několik legend: pokud byste dokázali kamenem pohnout, mohli byste údajně přivolat déšť. Dříve také údajně sloužil jako nástroj k ověření věrnosti ženy – když kamenem nepohnula, byla nevěrná. V 19. století do něj ale uhodil blesk a viklat se přestal.

Nad Lhotkou u křížení zelené a žluté turistické trasy naleznete také tzv. Smaragdové jezírko, jemuž se říká také Plešivecké. Vzniklo zatopením bývalého kamenolomu, tato skutečnost mu ale na jeho kráse nic neubírá.

Legendy a pověsti
K hoře se také váže celá řada tajemných pověstí a lidé si s ní spojují mnoho nadpřirozených či pohádkových postav.
Napadlo vás někdy, jak vlastně vznikla Čertova kazatelna? Podle pověsti zde čaroval ďábel a proměnil zdejší město ve skály a sutě.

Kdo by neznal Fabiána, pána brdských lesů? Znáte ale jeho příběh?

Tomáš Adam na Brdy.info vypráví: „Do svého hradu na Velké Babě si měl rytíř Babí Jan (budoucí Fabián) přivést ze šlechtické rodiny krásnou a mladou nevěstu Medulínu. Pod hradem se zjevila rytířem zhrzená milenka Megera, která byla čarodějnicí. Ta těžce nesla, že se Fabián oddal jiné ženě, spolčila se tak se zlými duchy, do Brd přivolala bouři, která hrad zničila, a Fabiána proklela v brdského ducha. Aby toho nebylo málo, snažila se mu do cejchu přičarovat zlé vlastnosti, aby lidem škodil. Ale protože jako člověk byl Babí Jan lidmi vážený dobrodinec, kletba nedokázala jeho osobnost zcela zlomit. Medulínu čarodějnice proměnila v bylinu zeměžluč. Od té doby Fabián bloudí brdskými lesy a svým houkáním volá po své milé.“

Fabiánovu zahrádku si můžete prohlédnout na Plešivci, pokud vás zajímá spíše Fabiánovo lože, které má představovat pozůstatek Fabiánova hradu, musíte se vypravit na Velkou Babu. Turistický portál Brdy a Podbrdsko doplňuje: „Říká se, že Fabián umí přivolat vichr a bouři nebo utopit lesy v mlze a že Plešivec je místem, kam se rád vrací. V zimách tu prý hoří Fabiánova vatra, ke které se chodí ohřát lesní zvěř.“

Kromě Fabiána a samotného ďábla jsou s Plešivcem spjaté další tajemné postavy. Jan Čáka ve své knize Toulání po Brdech: souhrnné vydání knih Po Brdech se chodí pěšky a Brdské toulání popisuje, že na Krkavčích skalách sídlí hadí královna, která se zjevuje v různých podobách. Podle pověsti královna leží v jeskyni na Velkém kamenném stole. Jiné zvěsti vypráví, že hadí královna žije ve Smaragdovém jezírku. Zjevuje se prý jako mladá panna se smaragdovýma očima a pláče a naříká. „Kdo ji spatří nebo zaslechne její štkaní, tomu to přinese neštěstí,“ vysvětluje Tomáš Adam.

Během svatojánské noci se na Plešivec prý slétají čarodějnice a jedné noci by zde málem skončil život pocestného, kdyby ho v poslední chvíli nezachránila bílá paní. „Další bájnou postavou je rarášek s ohnivým jazykem a výříma očima, který za nocí přelétá z Plešivce na prostější vrchol Ostrý, vodník z Litavky, bezhlavý kůň, pes s ohnivýma očima,“ popisuje Turistický potrál Brdy a Podbrdsko.

Existují ale také pověsti, které se zakládají na skutečných událostech. Příkladem může být lidová báseň o bandě Kubáků a jejich loupežných výpravách do okolí. Nakradený dobytek měl být schováván ve skalách a maso rozprodáváno. V roce 1848 měla loupežníky rozprášit jinecká Národní garda. Dokladem pravdivosti této pověsti je snad i místo na západním svahu Plešivce, kterému se říká V masných krámech.

Pokud se chcete dozvědět více informací o plešiveckých pověstech, najdete je na webu Brdy a Podbrdsko - dovolená kousek za Prahou nebo Brdy, Křivoklátsko a Český Kras .

Kudy na Plešivec?
Na tuto oblíbenou horu vede hned několik turistických tras. Můžete na něj vyrazit z Rejkovic, Lochovic, Lhotky nebo Jinců. Z Jinců vede také naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd, která je doplněna o zajímavé informace z archeologie, paleontologie a dalších vědních oborů.

Velmi populární je trasa, která zahrnuje oba krajní vrcholy Brd – Plešivec i Velkou Babu. Celkem asi čtrnáctikilometrový okruh začíná i končí v obci Běštín.

Více informací o různých trasách a výletech kolem najdete např. na webových stránkách Pro větší zážitek z cest a výletů | Turistika.cz, TREKY.CZ - turistické trasy, cyklotrasy, kam na výlet a hiking nebo Turistické trasy a výlety | Vojenský újezd Brdy.

Z Jinec na Olymp Brd
Pokud se rádi dozvídáte nové informace a prozkoumáváte místa, která zdánlivě dobře znáte, pak je pro vás naučná stezka z Jinec na Plešivec to pravé. Během celkem šestnácti zastavení se seznámíte s dávnou výrobou bronzu a železa v tomto kraji, životem v prvohorním moři a zjistíte další zajímavosti o ekosystému řeky Litavky a okolních luk.

Chcete-li tedy od výletu na brdský Olymp kromě výhledů a malebné krajiny něco více, můžete využít právě tuto naučnou stezku. Trasa začíná na nádraží v Jincích, nedaleko rodného domu Josefa Slavíka a je dlouhá celkem přes 17 km. „Velmi doporučujeme absolvovat NS v pořadí podle jednotlivých zastavení, postup proti směru je extrémně fyzicky náročný,“ upozorňuje Turistický portál Brdy a Podbrdsko.