Piráti chtěli na radnici vyvěsit tibetskou vlajku, návrh zastupitelstvem neprošel

15. února 2022 (08:41)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Vyvěšením tibetských vlajek si radnice, krajské úřady či školy v Česku připomínají povstání Tibetu proti čínské okupaci. Město Příbram se v letošním roce nezapojí.

Na včerejším jednání zastupitelstva Příbrami vystoupil za Piráty Antonín Schejbal, který požadoval na radnici vyvěsit tibetskou vlajku. „Tibetská vlajka pro mě není pouze symbolem určitého utlačovaného etnika. Po celém světě bývá používána jako symbol boje proti útlaku a věřím, že se na příbramskou radnici vrátí. Jsem si vědom toho, že vyjadřování se k otázkám mezinárodní politiky není primární náplní rady ani zastupitelstva města. Vyvěsit jednou za rok symbolicky vlajku je však minimum, které bychom měli učinit,“ řekl Schejbal.

„Nyní žijeme spíše ukrajinskou a běloruskou problematikou. Nevím, proč by zrovna Tibet měl být tím, který zastupuje problémy všech států. Uvědomme si, že každý den čekáme, zda pár set kilometrů od nás bude válka či nikoliv,“ oponoval radní Příbrami Jiří Holý (ANO).

Podle starosty Jana Konvalinky (ANO) není věcí samospráv, aby se jakýmkoliv způsobem stavěly k mezinárodní politice. „Tato věc přísluší hlavě státu, vládě a ministerstvu zahraničních věcí,“ řekl Konvalinka s tím, že rozumí poselství vyvěšování tibetské vlajky. „Útlak jakéhokoliv národa, etnika či rasy někým jiným je zrůdný,“ doplnil.

Souhlasili byste s vyvěšením tibetské vlajky?

ANO28 % (395 hl.)

NE72 % (1011 hl.)

Zastupitel za TOP-09 Václav Švenda připomněl, že v dřívějších dobách město Příbram vlajku vyvěšovalo. „Chápu slova radního Holého, který poukázal na hrůzné věci, které se dějí na Ukrajině, byl bych pro to, aby se vyvěsily obě vlajky,“ uvedl Švenda.

Zastupitelé v hlasování tento návrh Schejbala nepodpořili. Pro vyvěšení vlajky bylo osm zastupitelů, proti sedm a osm z přítomných zastupitelů se zdrželo.

Tibet byl součástí Číny od roku 1751, v roce 1913 se osamostatnil. V roce 1950 krátce poté, co Čínu ovládli komunisté, však vstoupily na území Tibetu čínské vojenské jednotky. V březnu roku 1959 odpor Tibeťanů vyvrcholil protesty desítek tisíc lidí proti okupantům. Čína ale s nasazením armády protesty potlačila. Počet obětí povstání mezi březnem a říjnem 1959 je odhadován na 87.000 Tibeťanů. Peking trvá na tom, že Tibet je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu a odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represe.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka