Pietní akt uctí památku občanů Příbramska popravených v Brandenburgu

V úterý 20. února se v příbramském Zámečku-Ernestinu uskuteční pietní akt. Připomene smutné výročí popravy šestnácti občanů Příbramska, jejichž život byl násilně ukončen 19. února 1945 ve věznici v Brandenburg u Berlína. Vzpomínková akce začne v 11.00 v obřadní síni.

„Tato hrůzná exekuce byla ve vztahu k občanům z Příbramska v době 2. světové války nejmasovější v průběhu jediného dne. Strašlivý akt zastínil ve svých krvavých důsledcích všechny předešlé i následující exekuce týkající se našeho regionu, včetně systematického hromadného zabíjení za heydrichiády v táborské střelnici, ve Spáleném lese u Klatov, v Praze – Kobylisích nebo později v pankrácké sekyrárně či v Terezíně. Tragický primát Brandenburgu nebyl překonán,“ uvádí v textu zveřejněnému na webu města Příbram ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

K absolutnímu trestu byli odsouzeni členové nejsilnějších proudů zdejšího odbojového hnutí, sloučené počátkem roku 1943 v ilegální Krajský národní revoluční výbor v Příbrami. Bývalý legionář, major a generál in memoriam Alois Laub a berní úředník a důstojník v záloze Stanislav Vojíř byli vedoucími činiteli vojenské organizace Obrana národa s krycím názvem Oliver. Učitelská odbojová skupina řídícího učitele Jindřicha Majera měla napojení na celonárodní Petiční výbor Věrni zůstaneme Josefa Fischera z Prahy.

„Nechybělo ani zastoupení hornického a železničářského hnutí odporu reprezentovaného předsedou ilegálního Krajského národního revolučního výboru, pracovníkem protektorátních drah Františkem Markem,“ pokračuje ve výčtu Josef Velfl. K dalším spolubojovníkům patřili ředitel živnostenské pokračovací školy a poručík bývalé československé armády v záloze Vladimír Šebesta, okresní školní inspektor Josef Štěch, drogista Karel Štěpán mladší, tiskař Jan Bejček, mlynář Josef Míkovec, železničáři Alois Grund a František Matějka, horníci Ladislav Bambas, Jan Pouchanič, Josef Fous, důlní kovář Josef Polák a hornický důchodce Petr Bejček.

Odbojové akce zahrnovaly rozsáhlou zpravodajskou činnost o německé branné moci, ukrývání a další pomoc osobám v ilegalitě, materiální zajištění rodin zatčených spoluobčanů, koncipování, tištění a rozšiřování ilegálních tiskovin, shromažďování zbraní a také trhavin z březohorských dolů a od roku 1943 i vlastní sabotáže.

Rok od zatčení, 14.–17. listopadu 1944, muže odsoudil lidový soud v Gollnově, poté byli převezeni do Brandenburgu. „Pro Čechy platila devadesátidenní lhůta od rozsudku k popravě, protože rozsudek podepisoval osobně říšský státní ministr Karl Hermann Frank. Exekuce se prováděly v Brandenburgu vždy v pondělí. Takto s napětím každé pondělí vězni očekávali, co se bude dít,“ popisuje historik realitu vězněných. Vykonání rozsudku přišlo necelé tři měsíce před koncem války.