Otužilec: Ze začátku jsem se v té ledárně musel smát, jak to bolelo

Otužování hýbe Českem, nebo alespoň vodními plochami řek a rybníků. Nedotčeno nezůstává ani koupaliště v podbrdské Obecnici, do nějž se s téměř železnou pravidelností noří malá, ale kompaktní skupina místních otužilců. „Stále máme nesplněný sen účastnit se závodu v Náchodě. Ten vnímáme jako pomyslnou Mekku všech otužilců v Čechách,“ říká Jiří Oktábec z Obecnického klubu otužilců, organizovanému pod TJ Slavoj Obecnice. Jaké byly začátky s otužováním a proč klubisté před tréninkem pozorují hvězdy, prozrazuje v rozhovoru.

Činnost Obecnického klubu otužilců byla podle vaší facebookové stránky obnovena v roce 2017. Kdy byl původní klub založen a co bylo impulsem k jeho „vzkříšení“?
Na našich stránkách a v článcích jako start našeho uskupení, které jsme nazvali ObeKluOtu (Obecnický klub otužilců) uvádíme, že navazujeme na dřívější otužilecké tradice, které tu odedávna byly. Klub otužilců jako takový nebyl oficiálně organizován pod žádnou tělovýchovnou organizací. Novodobý klub vzešel de facto z hecu, kdy se Radka Synáčová s Petrem Paboučkem v roce 2017 v restauraci Rezervace Obecnice na místním koupališti vyhecovali, že vlezou do vody. V té době už byla zima. A bylo to ještě náročnější, protože začali před prací v pět hodin ráno. Stala se z toho neoficiální, neorganizovaná tradice bez klubu.
Já jsem někdy koncem roku 2019 zahlédl fotky z tradičního pražského otužileckého setkání při Memoriálu Alfreda Nikodéma, který pořádá I. plavecký klub otužilců Praha každý rok 26. prosince. Zahlédl jsem na fotkách Radku a Petra, což mě dost překvapilo a udivilo. Co tam dělají? A jak se tam dostali? Blázni...

Tak jste se přidal, abyste to zjistil?
Utekly asi dva měsíce. V únoru 2020 jsem oba potkal v místní Jednotě a začal se ptát. Dozvěděl jsem se, že se pravidelně otužují už dva roky a jestli se nechci také přidat. Já vždy na každou „kravinu“ kývnu, v tomhle případě jsem ještě nevěděl na co. Byla půlka února, zima, sníh a ráno většinou vítr. Začal jsem a nejdřív jsem nadával sobě i jim, co tam děláme, že se to nedá, jak tam můžou být tak dlouho – asi tři až čtyři minuty – a další nepublikovatelné výrazy. Postupně jsem natahoval čas a zjišťoval, že se člověk nemůže v té ledárně nic jiného než smát, jak to bolelo. A tak to vlastně začalo.

Teď už se, i v plné čtyřčlenné sestavě týmu, účastníte různých otužileckých akcí a soutěží.
Postupem času jsme se jako amatéři zúčastnili dvou závodů, v Plzni na Boleveckém rybníku a na rybníku v Holoubkově. Nejprve jsme museli uplavat stometrovou trať pro amatéry. Pokud bychom chtěli absolvovat delší, bylo nutné dokázat, že tuto nejkratší hobby trasu přežijeme. Do Holoubkova jsme jeli s vidinou na 250 metrů. Zjistili jsme, že jako oficiální klub bychom byli také bodováni a mohli se postupně účastnit i delších tratí. Vše se podařilo a stali jsme se hrdou sportovní součástí TJ Slavoj Obecnice. Nyní už jsme řádně registrování v Českém svazu plaveckých sportů.

Na jaké výzvy se chystáte v následujících týdnech či měsících?
V lednu vstupujeme do druhé polovině naší závodní sezony. V každé sezoně jsme zatím absolvovali tři klíčové závody: na Boleveckém rybníku v říjnu či listopadu, v listopadu v Holoubkově a prosincový Memoriál Alfreda Nikodéma v Praze ve Vltavě u Slovanského ostrova. Další závody zkoušíme nebo po nich toužíme. Někdy vyjdou, jindy se na ně nedostaneme. Letos jsme objevili závody v Lulči na Moravě a těšili jsme se, že vyplaveme z Punkevních jeskyní, což nám vlivem organizačních změn závodu nevyšlo. Další závod, který se nejspíš v příští sezoně chystáme navštívit, je na jezeře v Mostě.
V únoru bychom chtěli dát Sázavu a v březnu Liberec na zatopeném lomu Kristýna. Snad to vyjde. Stále máme nesplněný sen účastnit se závodu v Náchodě. Ten vnímáme jako pomyslnou Mekku všech otužilců v Čechách.

Na koupališti v Obecnici trénujete pravidelně několikrát v týdnu. Jaké další informace by měli mít zájemci o vstup do vašeho klubu?
Trénujeme každé pondělí, středu a pátek ráno od 5.05 do 5.35. Trénink většinou spočívá v tom, že se sejdeme na koupališti, probereme novinky, případně koukneme na nebe na hvězdy. Často najdeme dvě až čtyři souhvězdí a porovnáme, jak se posunula od minule. Vychladlí pak vejdeme do vody, a pokud není led, zaplaveme. V opačném případě pouze meditujeme pár minut ve vodě. Pak se oblečeme a jdeme domů. Někdo míří za prací, někdo ještě na chvíli usnout pod peřinou. Občas se domluvíme a nárazově trénujeme o víkendu, v úterý nebo čtvrtek. Časy si domlouváme. O víkendech a svátcích od 6.06, úterky a čtvrtky v poledne.
Pokud by měl někdo zájem chodit s námi plavat, může se ozvat přímo mně přes sociální sítě našeho klubu, případně na náš klubový e-mail sekretariat@obekluotu.cz. Domluvíme se na podrobnostech. V našem klubu panuje dobrá nálada, humor a otužování obohacují literární diskuse, astronomická pozorování, probírání různých společenskovědních témat a v neposlední řadě diskuse o filmech. V plánu na další sezonu je vydat klubový kalendář s fotografiemi z našich setkání a závodů. Chtěl bych ještě zmínit, že veškerá naše činnost je velmi zjednodušena přístupem a podporou vedení obecnického plaveckého resortu Rezervace Obecnice a především Martina Sirotka, jenž se stará o podmínky, ve kterých můžeme fungovat a trénovat.