Otakar Mrkvička mladší byl nadaný malíř, ilustrátor, scénograf i divadelník

30. listopadu 2020 (18:59)

foto: pribram.cz

Jeho otec byl známým příbramským fotografem a majitelem ateliéru. Původně ale chtěl být malířem. Syn Ota po něm zdědil všechny vlohy a splnil tak nejen svůj sen, ale i otcův.

Otakar Mrkvička mladší se narodil 19. prosince 1898 v Příbrami. Otec ho sice vyučil ve svém ateliéru, ale chtěl mu do života dát to, co sám nikdy neměl, možnost dělat práci, která by ho zcela naplňovala, a k tomu bylo třeba studium.

Mladý Otakar tedy začal studovat na příbramském reálném gymnáziu. Po jeho úspěšném absolvování pokračoval na studia do Prahy, konkrétně na Akademii výtvarných umění. Později přestoupil na jinou školu, kde se učil od Emanuela Dítěte a Vratislava H. Brunnera.

Hned na začátku svého studia se stal členem příbramského akademického spolku Litavan. V posledním roce studií se už jeho kresební práce objevovaly v týdeníku Sršatec. V roce 1922 se stal členem Devětsilu. V témže roce se pustil i do příprav knižních ilustrací. V deseti letech pak graficky upravil a ilustroval více než třicet knih, které patřily autorům jako byl Vítězslav Hálek, Karel Čapek, Jaroslav Seifert, Karel Poláček, Vítězslav Nezval a další.

Od poloviny roku 1924 se stal stálým kreslířem pražské filiálky Lidových novin. Spolupracoval zde s Ondřejem Sekorou a Josefem Čapkem, od kterého později převzal výtvarnou rubriku. Až do zastavení novin v roce 1942 zde mimo jiné ilustroval na sedm set tzv. rozhlásků (veršované komentáře), které psal Eduard Bass. V roce 1942 spoluzaložil časopis Trn zaměřený na domácí a zahraniční humor, satiru, karikatury a anekdoty.

Současná práce mu však nejspíš nestačila, v roce 1925 se z něj stal ještě divadelník. Jeho jméno se začalo objevovat na plakátech jako tvůrce kostýmů a scén. Navrhoval i pro divadlo Dada, Vinohradské nebo Stavovské divadlo. Pokoušel se i režírovat. Jeho vrcholným úspěchem pak bylo výtvarné a režijní zpracování Alchymisty od Vladislava Vančury. I přes velké úspěchy divadlo záhy opustil. Nejspíš prostě zkoušel, na co všechno může dosáhnout.

V roce 1927 Otakar zrealizoval svou první samostatnou výstavu, kde byly k vidění především jeho kresby. V následujících pěti letech pak uskutečnil ještě pět dalších výstav. Úspěchem pro něj bylo i zařazení několika jeho knižních prací na Světové výstavě v Paříži v roce 1937.

Všestranně nadaný Otakar nenadále opustil svět 20. listopadu 1957. Za svůj život vytvořil mnoho obrazů s motivy pražských zákoutí, Příbrami a nejrůznějších krajin. Vystřídal také několik stylů, od lyrické konstruktivní abstrakce až po sociální civilismus. Rozhodně tak světu dodal, co jeho otec nestihl. Jeho odchod byl ukončen velkým otazníkem. Během práce, kdy vyplňoval mezery v literatuře o novodobém umění, jeho umělecká jiskra vyhasla.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz
autor čerpal informace z knihy Dvanáct osudů čtyř staletí

autor: Jana Fedorová