Organizátor: Díky!FEST bavil diváky i interprety

Druhý ročník je za vámi, jaké jsou vaše první pocity?
Je to velká únava, ale ještě větší euforie. Před festivalem jsem spal dvě a po festivalu tři hodiny, ale stálo to za to. Máme zatím super zpětnou vazbu jak od návštěvníků, tak i interpretů, že i všechno v rámci organizace festivalu běželo hladce. Vystupující byli nadšení z diváků a celkové atmosféry festivalu. I já jsem nadšený.

A nějaké slabé stránky?
Tak se to říct nedá. V rámci toho, co jsme přichystali, všechno klapalo, ale samozřejmě máme nějaké náměty na vylepšení v příštím roce.

Například?
Chceme trochu změnit distribuci vstupenek dárcům krve, aby ti pravidelní měli přednostní právo zisku vstupenek, a také mě napadají nějaké změny v rámci délky festivalu. Nevím, jestli těch 7 hodin nebylo na některé moc.

Už se ví, kdo bude příští rok vystupovat?
Máme potvrzeného rapera Raega a písničkáře Michala Horáka, o obou jsme přemýšleli už na letošní rok. V jednání máme další asi čtyři interprety a teď nás napadla ještě jedna rocková legenda, která by sem opravdu skvěle hodila. Uvidíme, co se povede vyjednat, ale uzavřené bychom to chtěli mít zhruba na začátku prázdnin.

Tak brzy?
Ono je to spíš pozdě. Asi můžu říct, že jsme měli velký zájem třeba o Tomáše Kluse, který by nám vyšel i hodně vstříc, ale už má bohužel termín příštího Díky!FESTu obsazený, navíc ve vzdálenosti, kdy dvojkoncert nepřipadá v úvahu. Podobný osud mělo i jednání s asi nejznámější českou zpěvačkou. Mít domluvené interprety je jedna věc, asi ta nejsnazší, ale pak to teprve začíná.

Co všechno je třeba připravit?
V ideálním případě na to musíte sehnat alespoň nějaké peníze, tedy musíte oslovit a jednat s partnery. Také musíte všechny interprety nějak časově zkoordinovat, pak připravit grafiku, vstupenky, zajistit všem interpretům jejich technické požadavky, dále jim zajistit podmínky v backstage, vymyslet hosty a všechno, co se má dít o přestávkách, nadefinovat charitativní podtext a shánět předměty do aukce.

Do toho řešíte výjimku z nočního klidu, komunikujete s partnery a managementem interpretů, sháníte videopozvánky, požární dozor, záchranářský dozor, domlouváte stánkaře, kreslíte mapky s jejich přípojkami a odběrem pro technika (smích), je toho hodně a je to opravdu velmi různorodé. Ale pokud to máte dobře připravené, na místě už to odsýpá dobře.

A co je tedy potřeba řešit ještě na místě?
Tam už se na tom naštěstí, alespoň po technické stránce, podílí hodně lidí. Představte si prázdné letní kino a pak to, jak vypadalo na festivalu. Stage, světla a reproduktory, LEDku a tyto věci řeší technici, my stavíme ploty, zábrany, dáváme pokyny pořadatelské službě, umisťujeme stánkaře a všechno koordinujeme.

A to, co diváci nevidí, je backstage. Za letním kinem vzniká během festivalu jakési stanové městečko s parkovištěm, kde mají kapely kompletní zázemí, které je dáno smluvně. Zároveň jim chceme festival co nejvíce zpříjemnit a udělat si dobré jméno. Pak už zbývá navigovat interpreta na místo, přivítat ho, pomoct mu vyložit techniku, merch a postarat se, aby vše běželo podle plánu.

Je něco, co vás letos překvapilo?
Nevím, jestli překvapilo. My si to všechno představujeme dokonalé a snažíme se to tak udělat. Ale z Vojtaana mám úsměv na tváři ještě teď, Jazz Faces byli naprosto famózní. A hrozně nás překvapila kapela Pekař, jak byla přátelská a jak moc se jim u nás líbilo. Skvělý v zákulisí i na podiu byl i Štefan Margita.

Úplně v pohodě byla i Slza, kde jsme se trochu báli, jestli je dokážeme uspokojit, protože ta byla ze všech kapel v rámci popularity přece jen nejdál. Naopak mě mrzí, že Jamaroni museli kvůli druhému koncertu na Moravě hrát jako první, kdy ještě není publikum dostatečně rozprouděno, což trochu přibrzdil i déšť před festivalem. Přitom jejich muzika je skvělá a navíc přijeli zcela bez nároku na honorář.

Ale osobně si myslím, že všichni byli natolik skvělí, že by mohli klidně být všichni headlineři. Myslím, že se to povedlo hezky vyvážit a asi je to i směr, kterým chceme jít. Přestože míříme výš a výš, nemyslím, že Díky!FEST potřebuje ta nejznámější jména. Co potřebuje a chce, je pohodová atmosféra, které tam letos bylo na rozdávání.

Kolik se podařilo vybrat na charitu?
Ještě nemáme spočítané pokladničky. Je to koncipováno tak, že pokladničky jsou u jiné osoby, než která má od nich klíč, takže je spočítáme hned začátkem týdne. Trochu jsem doufal, že se lidé víc odvážou u dražby, ale zklamaný rozhodně nejsem. Myslím, že se vybralo přes 100 000 korun, což jsou skvělé peníze.

Zbylý merch chceme ještě prodávat v rámci dárcovského centra. I odtud 100 % výtěžku půjde pro spolek Radost Příbramáčkům, dvěma konkrétním dětem a na nadaci Hanky Zagorové. Bude tam zřejmě kasička, do které půjde merch zaplatit, akorát tam nebude pokladna, tak nebudeme vracet (smích). O všem dáme včas vědět.

Co byste chtěl vzkázat na konec?
Poděkovat. V první řadě všem, pro koho tuhle akci děláme, opravdu si to zaslouží. Pak vedení nemocnice za podporu, městu Příbram, všem partnerům a všem lidem, kteří se na festivalu podílejí. Jmenovitě pak Vlastovi Ševrovi, který sice nemá moc prostoru se mnou řešit festival předem, protože v rámci svého postu v Městském kulturním centru řeší ročně desítky akcí, ale jak se Díky!FEST blíží, přepne do jiného módu a je to pro něj stejná srdcovka jako pro mě.

Potěšilo mě, když mi po akci napsal, že mu to dává stejné pocity a energii jako když s pořádáním akcí začínal. Díky!FEST není komerční festival, jeho účelem není zisk, je to o pomoci, poděkování a zábavě. Hrozně to baví i nás a děláme to opravdu srdcem.