Oprava památkově chráněného mostu v Dobříši se stala terčem kritiky

Rekonstrukce začala na podzim 2023 a původně se plánovala jako běžná oprava. Během prací však odborníci zjistili vážné statické problémy i v zachovalých částech, a proto rozhodli o kompletní přestavbě. Velké opracované kameny byly rozebrány, očíslovány a následně znovu složeny na původní místo tak, aby byl zachován historický vzhled.

Most je významnou památkou nejen díky své podobě Karlovu mostu, ale také kvůli tragickému příběhu, který ho provází. Vznikl na památku Marie Anny Kloibrové z Českého Krumlova, jež se v roce 1829 utopila při převrácení kočáru v rozvodněném potoce. Stavbu tehdy financovala rodina oběti.

Plán na nahrazení mostu novou stavbou vzbudil odpor místních obyvatel i zastupitelů, kteří podpořili petici Okrašlovacího spolku Dobříš. Díky tomu byl most nakonec prohlášen za kulturní památku, což určilo i náročný průběh rekonstrukce s nutností zachovat původní podobu. Auta po mostě začala jezdit už v prosinci loňského roku, dokončovací práce ale pokračovaly ještě několik měsíců pod mostem a v jeho okolí. Jenže výsledek se mnohým nezamlouvá. Ptají se, kde je ta podobnost se slavným pražským mostem? Další kritické ohlasy se objevily i v diskusi pod článkem na sociálních sítích portálu pribram.cz.

"Betonový prefabrikát"
Tomáš Kos například píše: „Rekonstrukce památkově chráněného mostu bylo dokončena tak úspěšně, že most již není třeba památkově chránit. Vznikl totiž zcela běžný betonový prefabrikát s železobetonovým zábradlím, jakých jsou od padesátých let po celé republice tisíce. Tím, že se ještě navíc zničily původní kameny zabetonováním do mostovky, už bych se asi ani nechlubil. Tím jen zhotovitel ušetřil za materiál…“

Další čtenářka stručně poznamenala: „Omlouvám se, ale v čem má tento most s kovovým zábradlím připomínat Karlův most?“

Vlastníkem mostu na silnici II/114 je Středočeský kraj, opravu zajišťovala Krajská správa a údržba silnic. Obrátili jsme se proto na dopravní odbor Středočeského kraje, co říká na na kritiku rekonstrukce?

"Oprava památkově chráněného mostu z roku 1830 v Dobříši začala v září 2023. Krátce po zahájení prací se ale zjistilo, že stav nosné konstrukce je výrazně horší, než předpokládala projektová dokumentace. Zdivo kleneb bylo výrazně porušeno, pilíře byly nestabilní, docházelo také k vypadávání drobných kamenů," reagoval na dotaz portálu pribram.cz Adam Hejda z tiskového oddělení Středočeského kraje.

Podle něj bylo nutné přistoupit ke změnám v projektu, které byly konzultovány s památkáři. „Most se obnovoval doslova kámen po kameni, aby se zachovala jeho historická hodnota – veškeré kameny, které byly znovu použity, se očíslovaly a označily tak, aby se vrátily na původní místo. Výsledkem je funkční a bezpečný most, který esteticky zapadá do krajiny díky citlivému použití původních materiálů,“ obhajuje obnovu stavby Hejda.

Ačkoliv kraj zdůrazňuje snahu o zachování původního vzhledu, mezi obyvateli Dobříše i návštěvníky mostu přetrvává názor, že výsledná podoba stavby působí odlišně od historického originálu.

S rekonstrukcí mostu, jak je provedena, nesouhlasí Petr Kadlec z Okrašlovacího spolku Dobříš. Spolek už před stavebními úpravami inicioval protestní petici, kterou podpořili dobříšští i středočeští zastupitelé. Aktéři chtěli, aby most byl prohlášen památkou a byla tak definitivně odvrácena jeho demolice. Předseda okrašlovacího spolku Petr Kadlec tehdy portál upozornil na to, že jde o poslední klasický kamenný most v Dobříši, který vydržel do současnosti.

Kadlec: Rekonstrukce se postupně změnila v demolici
Z výsledkem rekonstrukce není ale jak Kadlec, tak spolek, spokojen a jako řada dalších ji kritizují. Podle něj byl původní most zničen a nahrazen novostavbou, která pouze připomíná ten původní.

"Původní zdivo je nalepené na tuto stavbu a kvůli nedodržení původních proporcí jim nestačilo na tu část, která není vidět, a proto tam dali všechny možné zbytky, a vypadá to strašně. Celková stavba tohoto mostu stála více, než bylo potřeba, ale ne proto, že by se investovalo do odborné rekonstrukce historické stavby, nýbrž aby se železobetonová konstrukce tvarově přiblížila původnímu mostu, což v danou chvíli už pro nás nemělo smysl. Most by mohlo částečně morálně zachránit umístění repliky sochy na podstavec, který tam byl nově vybudován, ale zřejmě nám to nebude umožněno. Sice jsme získali něco zajímavého, ale už to nikdo neocení. Otevřen byl bez velké pompy, bez fanfár a bez slavnosti,“ shrnul Kadlec.

Kadlec dodává, že ačkoliv má most stále památkovou ochranu, samotná rekonstrukce se podle něj postupně změnila v celkovou demolici. „A ano, je pravda, že původní kameny byly očíslovány a uloženy, přesto se nesmí zapomínat na to, že původní most byl mnohem nižší a stavební firma měla za úkol uchovat současnou výšku vozovky. Na tu část mostu, která není z chodníku vidět, jim původní kameny nestačily, a použily zřejmě vše, co měly po ruce,“ říká Kadlec a uzavírá: „Most, který měl památkovou ochranu, byl celkově zbořen a nahrazen železobetonovou konstrukcí, na kterou byly nalepeny původní kameny. Tudíž se z pohledu Okrašlovacího spolku města Dobříše a petičního výboru nejedná o původní historický most. Technicky je to stavba, která má připomínat původní most, ale jde už o novostavbu, a proto jej nevnímáme jako historickou památku.“