Opletalův pohřeb vyústil ve velkou protihitlerovskou demonstraci

Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, kterého okupační německé pořádkové jednotky zastřelily během demonstrací u příležitosti výročí vzniku Československa, se stal před 85 lety, 15. listopadu 1939, dalším velkým protestem proti okupační moci. Již od rána proudily zástupy studentů na Albertov, odkud měl průvod vyrazit. Prostranství před prosekturou, kde bylo medikovo tělo uloženo, se zaplnilo několika tisíci lidí.

Když přijel pohřební vůz, nejbližší Opletalovi přátelé vzali rakev a nesli ji k němu. Do pohnutého ticha začal dav spontánně zpívat hymnu. Náhle se objevilo policejní auto se zapnutou sirénou a najelo do zpívajícího davu. Vzápětí zase zmizelo, tento akt však vyprovokoval již dost nervózní dav, jehož část se vydala na pochod do centra města. Lidé tvořily hloučky, zpívali písně a provolávali protiněmecká hesla. Německé ozbrojené složky proti nim tvrdě zasáhly a rozehnaly je.

Tím však represe neskončily. V noci z 16. na 17. listopadu 1939 obsadilo gestapo s německou policií vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo přes 2000 studentů. Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Část studentů byla propuštěna, přes 1260 jich ale skončilo v koncentračním táboře u Berlína. Ti, co přežili, se domů dostávali od prosince 1939 do března 1943.

Z Hitlerova rozkazu byly 17. listopadu 1939 navíc všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15.000 studentů a také přes 1200 pedagogických pracovníků. Jako projev obecného uznání československým studentům je 17. listopad od roku 1941 slaven jako Mezinárodní den studentstva. O 50. let později se v listopadu 1989 stala připomínka památky Jana Opletala jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.

Student čtvrtého ročníku lékařské fakulty Univerzity Karlovy Opletal byl postřelen v Praze na rohu Žitné a Mezibranské během demonstrace proti okupaci 28. října 1939. Byl místopředsedou studijní samosprávy Hlávkových kolejí a den před demonstrací, které se poté účastnilo 100.000 lidí, vyzval v projevu studenty, aby se demonstrace zúčastnili. Nacisté protest tvrdě potlačili, přímo na místě zemřel pekařský pomocník Václav Sedláček, zasažený střelou do srdce.

Čtyřiadvacetiletý Opletal utrpěl průstřel břicha a operován byl v nemocnici na Karlově náměstí. Během léčení odmítal jíst, bál se, že je jídlo otrávené. Zemřel 11. listopadu 1939 v podstatě vyčerpáním. Jiné prameny ale připomínají, že se u něj rozběhl zánět dutiny břišní. Podle spisovatele Zdeňka Vyhlídala, který o Opletalovi napsal knihu, nebyl student náhodnou obětí. "Gestapo bylo v té době posedlé hledáním studentského vůdce, ale žádný takový neexistoval. Po Opletalově projevu nabyli dojmu, že by jím mohl být právě on," napsal.

Opletal se narodil 1. ledna 1915 ve Lhotě nad Moravou nedaleko Litovle na Olomoucku. Byl z devíti dětí, rodina patřila k těm nejchudším. Přesto začal nadaný Opletal studovat na gymnáziu v Litovli. Po maturitě chtěl původně studovat leteckou školu v Prostějově, kvůli vadě zraku se ale zapsal na školu pro záložní důstojníky v Hranicích. Později byl přeložen na vojenskou prezenční službu u jezdectva v ruzyňských kasárnách. Medicínu začal Opletal studovat až v zimním semestru v letech 1936 až 1937.

Univerzita Karlova mu udělila v roce 1945 in memoriam titul MUDr., samotného Opletala v roce 1996 prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Jako projev obecného uznání československým studentům je 17. listopad od roku 1941 slaven jako Mezinárodní den studentstva. Oslavy jeho 50. výročí na podzim 1989 byly jedním z impulzů konce komunistického režimu v Československu.