Opatrovna v Příbrami držela ochrannou ruku nad dětmi do 5 let. Pomáhala vdovám po hornících

11. prosince 2022 (12:16)

foto: Státní okresní archiv Příbram, Horymír 1872/Stanovy jednoty ku zřízení opatrovny v Příbrami

Opatrovny byly vedeny řádovými sestrami, které žily v celibátu.

Dětské oči by neměly být o Vánocích smutné. A tak se v čase vánočním pořádají charitativní koncerty a dobročinné sbírky, které mívají jediný cíl – rozzářit očka i dětem, které nemají to štěstí, že mohou mít vedle sebe milující mámu a tátu. Lidé nezištně darují maličkým, kteří žijí v kojeneckých ústavech, dětských domovech, či dětem matek samoživitelek, které často žijí „z ruky do úst“.

Nejinak tomu bylo i za dob minulých. O čase předvánočním ve staré hornické Příbrami se zmiňuje druhý ročník časopisu Horymír z roku 1872. Píše se zde o tom, že na Štědrý den byl v Obecnici postaven vánoční stromek pro chudé děti, že obecní radní pan Karel Grosse daroval chudé mládeži školy Březohorské 300 kusů krasopisných sešitů a Horní ředitelství darovalo na zakoupení školních potřeb chudé hornické mládeži 25 zl.

Veškeré dění se ale točilo především kolem pěvecko-hudební zábavy, kterou dne 15. prosince 1872 uspořádal horní kapelník F. Skočdopole. Veškerý výtěžek byl věnován na provoz zdejší opatrovny. „Prostory sálu na střelnici byly naplněny četnými účastníky. Tím byl docílen čistý výnos plných sto zlatých. Z těch odevzdáno 70 zl. fondu opatrovny a 30 zl. na vystrojení vánočního stromku ve školce.

Tehdejší ředitel reálného gymnázia C. Vyhnis napsal k zábavě proslov, který vypráví příběh chudého příbramského chlapce, toulajícího se na Štědrý den ulicemi Příbrami a dívajícího se lidem smutně do oken. Příběh má šťastný konec. Brány jednoho domu byly otevřené a jemu poprvé v životě zářily o Vánocích oči štěstím.

Mráz a vítr ulicemi vane
S nebe sníh se sype zatmělého
U veřejí domu bohatého
Dítě opuštěné smutně stane.

Pachole to – v usedavém pláči,
Chudý oblek sotva tělo kreje,
Unavením, zimou ret se chvěje,
Slza hojná bledé líce smáčí.

Hle! Zde okno jasně osvětlené,
Světlo stromku vánočního září,
S ním se leskne o závod radost tváří!
To vše vidí dítě opuštěné.

Hlad je trápí: dejte chleba, dejte,
Otec v hrobě, matka tuhou prací
Den ach tráví, s nocí pak se vratí,
Dobří lidé, smilování mějte.

Však nezoufej, setři slzu s tváře,
Tam hle! Brána domu otevřená
Tebe vítá mile osvětlená –
Tam okřeješ lásky u oltáře….

Zatímco nalezince a sirotčince poskytovaly azyl odloženým, nemanželským dětem a dětem bez rodičů, opatrovny byly určeny pro potomky zaměstnaných matek. V hornické Příbrami se jednalo především o děti vdov po hornících, které „mimo dům po práci musí choditi a k dítkám přihlížeti nemohou.“ Dveře tu však byly otevřené i dětem zcela osiřelým, ať bydlely kdekoliv.

Opatrovny byly vedeny řádovými sestrami, které žily v celibátu. Příbramská opatrovna byla zřízena v roce 1855 Kongregací Školských sester de Notre Dame a držela ochrannou ruku nad dětmi od 2,5 do 5 let věku. Úkolem bylo nejen o ně pečovat, ale také je připravit do školy. Pro mnohé děti, tehdy už od pěti let pracující, tak mohla být opatrovna první a jedinou příležitostí, jak získat určitý stupeň gramotnosti.

Finance na provoz příbramské opatrovny se získávaly z dobrovolných příspěvků členů a z darů obyvatel. Movitějším rodičům byl stanoven malý poplatek, který v době založení opatrovny činil jeden krejcar týdně. Děti z chudých rodin byly od poplatků osvobozeny, naopak rodiny zámožnější platily více.

Ještě nedávno byl na internetu k vydražení historický dokument Stanovy jednoty ku zřízení a udržování „opatrovny“ v král. Horním městě Příbrami ze dne 19. 12. 1855. Vyvolávací cena byla stanovena na 109 Kč. Aukce skončila 18. prosince 2019, a to bez jediného příhozu.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka