Odpověď Tomáše Moslera: Kdo tu skutečně mlží? Holý a Morávek

Příbramský zastupitel Jiří Holý a Robert Morávek, generální ředitel 1. SčV, tehdy reagovali na můj dřívější článek. K žádné nedbalosti, kterou mi Holý připisuje, z mé strany nedošlo. 1. SčV se opakovaně vyhýbala poskytnutí konkrétních informací o infrastruktuře v majetku města.

Během posledních několika let jsem coby publicista zjišťoval, jak je to v Příbrami s povolováním kanalizačních přípojek v době „stop-stavu“ čistírny odpadních vod (ČOV).

Jedním ze stavebních záměrů, u kterého jsem se o okolnosti povolení připojení kanalizace zajímal, byl bytový dům „Albert“, který by měl vyrůst na dnešním parkovišti u prodejny Mere v ulici Čs. armády.

Ze sdělení 1. SčV vyplývalo, že v daném případě byla ve prospěch plánovaného bytového domu převedena část existující kapacity kanalizační přípojky pro zmíněnou prodejnu. Tato převedená kapacita ale překračovala hodnotu celkové kapacity u prodejny dle údajů, které jsem měl na základě získaných informací k dispozici. Svá zjištění jsem shrnul v článku vydaném v listopadu 2024 na webu Příbramský bublifuk.

Na můj článek veřejně zareagoval v dubnu 2025 zastupitel Holý. Ten ve svém komentáři uvádí, že u prodejny byla v r. 2000 kapacita přípojky zvýšena, což umožnilo pozdější zachování potřebné kapacity i po převedení části kapacity na plánovaný bytový dům. Potud v pořádku.

Potíž nastává v okamžiku, kdy Holý tvrdí, s odkazem na vodárenskou společnost, že jsem údajně byl na správný stav ohledně okolností převodu kapacity opakovaně upozorněn. Toto tvrzení neodpovídá skutečnosti.

Navzdory mým četným dotazům mi 1. SčV ani jednou nesdělila cokoli v tom smyslu, že u prodejny v minulosti došlo ke zvýšení kapacity. To přitom byl klíčový prvek celého příběhu.

1. SčV mi naopak průběžně posílala jen kusé, neúplné informace. Až se zdálo, že občan se vlastně nemá co ptát. Se společností 1. SčV jsem o dané záležitosti komunikoval, ve snaze získat kompletní údaje, od března do prosince 2023. Korespondenci lze dohledat na internetu. Po celou dobu, s výjimkou prvotního telefonátu od R. Morávka (ředitel 1. SčV), byla patrná neochota 1. SčV sdělit konkrétní informace.

Tuto neochotu názorně ilustruje poslední e-mail od Morávka. V něm uvedl, že informace o produkci odpadních vod souvisejí s podnikatelskou činností a mají „charakter obchodního tajemství, na jehož poskytnutí třetí osoby nemají právní nárok“.

Ponechávám na posouzení každého čtenáře, nakolik údaj o objemu splašků opravdu představuje obchodní tajemství.

Podstatné je, že vodárenská infrastruktura včetně ČOV patří městu Příbram. Firma 1. SčV byla pouze provozovatelem.

Kapacita přípojek v městské síti tak nepředstavuje soukromou záležitost, ale údaj o využití městského majetku. Zájem veřejnosti o okolnosti povolování přípojek je tedy zcela na místě. Ostatně i právě kvůli nedostatečné kapacitě ČOV se město chystá na její rekonstrukci vynaložit více než půl miliardy korun z prostředků daňových poplatníků.

Nadto platí, že když všechny relevantní informace o převodu kapacity přípojky poskytla 1. SčV bez výhrad a hned napoprvé J. Holému, jistě jsem je mohl v minulosti ve stejném rozsahu obdržet i já. Tím spíš když jsem měl od města výslovné pověření směrem k 1. SčV ohledně poskytnutí informací a podkladů v dané věci.

Holý předkládá jako hotovou věc, že jsem použil pouze část informací. A tvrdí, že jsem tak učinil z nedbalosti, nebo dokonce záměrně. I v tomto se Holý mýlí.

Abych mohl cokoli zamlčet, musela by mi 1. SčV onu „nepoužitou“ část informací v první řadě poskytnout. To se ale nestalo. (V této souvislosti doplňuji, že podklad týkající se změny u prodejny 1. SčV předala v březnu 2025 Holému, ovšem žádná jeho část nebyla v době psaní této reakce zveřejněna.)

Holý rovněž opomíjí, jaké informace jsem před vydáním svého článku získal od stavebního úřadu. Výslovně jsem se stavebního úřadu dotazoval na nejnovější řešenou kapacitu přípojky u prodejny. Žádný dokument, dokládající možnou změnu kapacity v r. 2000 při stavebních úpravách povolených stavebním úřadem, jsem nedostal. Obdržel jsem, kromě jiných relevantních podkladů, pouze informaci dokládající výchozí kapacitu v r. 1997.

Z postupu úřadu jsem dovozoval, že ke změně kapacity v r. 2000 nedošlo. V opačném případě by taková informace buď byla poskytnuta, nebo by bylo zasláno sdělení či rozhodnutí s odůvodněním, proč požadovanou informaci nelze poskytnout.

Ve svém článku jsem netvrdil nic o nesprávném povolení, nenapsal jsem žádné nařčení a nikoho jsem neobviňoval, jak Holý podsouvá. Právě proto, že existovala určitá možnost – vlivem informační skouposti 1. SčV – že věci se navzdory mému obšírnému dotazování mají jinak, jsem článek napsal přesně tak, jak jsem ho napsal.

Chybná tvrzení jsou obsažena i v dopise a doprovodném vyjádření od R. Morávka, ředitele 1. SčV, které byly zveřejněny jako součást komentáře Holého. Do množiny těchto tvrzení patří Morávkův výrok, že jsem byl opakovaně informován o skutečném stavu věci. Jak jsem již nastínil, toto tvrzení je přinejmenším zavádějící.

O zásadním údaji v podobě povolení kapacity 1029 m3/rok u prodejny v r. 2000, mě Morávek ani nikdo jiný ze strany 1. SčV nikdy neinformoval. Podobně mi nebyl poskytnut žádný dokument, který by tuto změnu dokládal.

Podtrženo, sečteno, při přípravě článku jsem použil kompletní sumu informací, kterou jsem měl k dispozici. A to na základě tří odpovědí od stavebního úřadu a šesti odpovědí od 1. SčV.

Pokud si 1. SčV nechávala ty či ony informace o okolnostech provozování městského majetku pro sebe, budiž. Je ale na pováženou, že toto tajnůstkaření bývalého smluvního partnera města nebránilo příbramskému zastupiteli v očernění činnosti občanů.