Odložených pejsků ubývá

Rekonstrukce psího útulku v Lazci je u konce. Pejskové dostali nové vytápěné kotce a zaměstnanci slušné zázemí. O psech nalezených, ale i záměrně odložených, jsme si povídali s vedoucí útulku Marcelou Trefnou.

Co pro Vás bylo během rekonstrukce nejobtížnější?
Zápasili jsme s místem a hygienou, chodili jsme na "tojtojku", což s mou klaustrofobií nebylo zrovna ideální (smích), ale zvládli jsme to. Naštěstí nebyl přes zimu žádný velký přísun pokojových psů, lidé jsou čím dál tím zodpovědnější.

My jsme tu statečně trpěli, ale psi netrpěli vůbec.

Co rekonstrukce pejskům přinesla?
Na místě dřevěné stodoly jsou nyní tři nové vytápěné kotce a místo původní kanceláře je veterinární místnost. Tři nevyhovující kotce se naopak budou bourat, výsledná kapacita tedy zůstává stejná.

Míváte často plně obsazeno?
Dříve jsme museli i několikrát za rok zavřít útulek pro obsazenost, ale dnes je situace o mnoho lepší. Hodně nám pomohly sociální sítě. Máme dobrovolníky, kteří se nám starají o facebookové stránky.

Díky osvětě se nám daří umisťovat i starší psy, o které dříve neměl nikdo zájem.

Kdy míváte v útulku největší „nával“?
Když jsem před 15 lety nastupovala, bylo to hodně sezónní. Vždy, když se lidé chystali na dovolené, najednou zjistili, že pes, kterého dostali k Vánocům, je doma navíc a odložili ho sem. Teď už se to ale neděje. Kampaň proti "živým dárkům" funguje. V dubnu a květnu jsme také mívali šílené množství štěňat. Letos jsme tu měli jen jedno jediné.

Mentalita lidí se hodně zlepšila. Za chvilku budeme asi bez práce.

Je nějaký nešvar ze strany pejskařů, se kterým jste se museli v útulku vypořádat?
Lidé si z nás dříve dělali psí hotel. Nahlásili na městskou policii, že našli psa a pak si pro něj za 14 dní přišli. Uložili k nám svého psa po dobu dovolené místo do psího hotelu a výrazně tak ušetřili. Každoročně jsme tu mívali 4 až 5 takových psů. Nyní si vedeme kartotéku, takže snadno zjistíme, že je tu pes opakovaně a můžeme dohledat i jeho majitele. Také jsme zavedli sazebník srovnatelný se psími hotely. Městská policie si navíc dělá záznamy a v případě opakových „útěků“ dává majitelům psů vyšší sankce.

Já mám doma také čtyři psy a nikdy by mě nenapadlo je dát sem. Až pojedu na týden na vodu, dám za psí hotel 3000 korun.

Jak by se lidé měli nejlépe zachovat, když najdou psa?
Psa musí do útulku dopravit výhradně Městská Policie Příbram, příjem psa od občana není povolený. Pokud tedy najdete v Příbrami opuštěného psa, zavolejte městskou policii.

Psí útulek je provozován Technickými službami Příbram a slouží k umísťování zatoulaných psů pouze z území města Příbrami a z katastrů obcí, které mají s TS uzavřenou platnou smlouvu. Takových obcí je zhruba 8 až 10. Ostatní obce využívají soukromých útulků v okolí.

Kontrolujete nové majitele psů?
Říkají o mě, že jsem se minula povoláním, protože zájemce o psa vždy podrobím důkladnému výslechu. Když se mi nezdají, jdu se podívat i k nim domů a kontroly opakuji. Děláme i kontroly namátkové.

Tady nám také hodně pomáhají sociální sítě, a to v tom smyslu, že lidé na sebe žalují. Hlídají, kam pes šel, vzájemně spolu komunikují. Stává se ale také, že si příběh vymyslí, aby pohoršili svému sousedovi. Zatím jsme nikdy psa na základě takové kontroly neodebrali.

Většinou nám lidé sami chtějí ukázat, že se o psa dobře starají. Posílají fotky a zvou nás na bábovku.

Míváte "reklamace" psů?
Psi se občas vrátí, ale je to malé procento, zhruba jen 2 až 3 psi za rok. Majitel nám ho vrátí například z důvodu alergie, nebo proto, že neustále utíká. Měli jsme tu i případ, kdy si pes nesedl s manželem majitelky. Někteří psi mají rádi pouze ženy.

My si takového psa vezmeme vždy nazpátek, protože je to náš pes a víme, že by stejně špatně dopadl.

Je zájem o venčení psů ze strany veřejnosti?
Máme 350 registrovaných venčitelů, ale pravidelně jich chodí zhruba dvacet. Již nyní si ale musí na víkend psa rezervovat, nemáme pomalu co půjčovat.

Vybírají si lidé, jakého psa chtějí venčit?
Máme stálé venčitele, kteří si chodí pořád pro jednoho psa. Jsou to kámoši, to beru. Ale aby přišla panička, že pes smrdí a že ho nechce, tak to ne. Stává se to ale naštěstí málo. Naopak tu máme dvě paní, které si vezmou jakékoliv psy. I ty, které nikdo nechce. Venčí aktivně a pořád. Teď byly smutné z toho, že po dobu rekonstrukce venčit nemohly.

Řešili jste někdy problém s nevhodným krmením psů?
Bohužel ano. Stávalo se, že dostal pes po venčení průjem. Pak jsme přišli na to, že mu lidé chtěli přilepšit a dávali mu zbytky od oběda, někdy i kosti. Kosti jsou velký problém. Když není pes na kosti naučený, tak mu propíchají střeva. Něco jiného je, když je pes na kosti zvyklý. Střevo si kosti různě obrací a obaluje gelem a psovi nehrozí nebezpečí. Když ale pes není na kosti naučený, gel ve střevech není a pak může dojít k poranění.

Setkala jste se v útulku s agresivním psem?
Zrovna teď tu máme dva psy, kteří koušou. Mě tu pokousal pes pouze jednou, a to hned první den v práci. Ale byla to tenkrát moje hloupost - sáhla jsem mu pro misku, kde měl jednu granuli a v tu dobu jsem pro něj byla ještě cizí. Tady mám ještě jizvu. Utajila jsem to a potají tu trpěla. Vedoucímu jsem to řekla asi až po roce (smích).

Když mi bylo 10 let, pokousal mě pes tak, že jsem skončila v nemocnici. Po dvou měsících jdeme s rodiči Pražskou ulicí, já najednou odběhla a skočila na úplně neznámou dogu, abych se s ní pomazlila. V tu chvíli rodičům došlo, že já rozum nikdy nedostanu.