Odbornice na kyberšikanu: Děti je třeba chránit v realitě i virtualitě

Pojem kyberšikana není již pro většinu lidí zcela neznámý. O agresivitě na internetu se mohla široká veřejnost zblízka přesvědčit díky dokumentu V síti o on-line zneužívání dětí. Odborníci seznamují s možnými nebezpečími ve virtuálním prostoru už žáky základních škol i jejich rodiče. On-line „kavárny“ Evy Burdové na téma, jak předcházet šikaně a kyberšikaně u vlastních dětí, se v loňském roce zúčastnili např. rodiče dětí ze ZŠ ve Školní ulici.

S jakými problémy v oblasti kybernetické šikany se děti a mladiství nejvíce potýkají?
To je velice široká otázka, proto ani odpověď na ni není jednoduchá a je třeba si říci, že tento problém se netýká jen dětí a mladistvých, kyberšikanu zažívají i dospělí a senioři. Proto se nevěnujeme pouze dětem a příručky, které jsme společně s kolegou doktorem Traxlerem napsali, cílily nejen na tuto věkovou skupinu, ale rovněž na rodiče a jedna z příruček nese název Senior v kyberprostoru.

Co hrozí právě nejmladší generaci?
U dětí a mladistvých vnímám stále pocit, že na internetu nic nehrozí. Nejvíce ohroženi jsou ti, kteří se v tomto prostředí pohybují nadmíru, tráví zde svůj volný čas a nemají žádná omezení. Tyto děti se pak nejen často stávají obětí kybešikany, ale mnohdy i agresorem. Ztrácejí totiž schopnost rozpoznat realitu a virtualitu a ve virtualitě je reálný člověk, kterému může být lehce ublíženo.

Proč děti kyberšikanu páchají?
Je to hrozné, ale nejčastější odpovědi znějí „nudil jsem se“ a „byla to sranda“. Když nemám žádné zájmy, koníčky, povinnosti, zůstává příliš volného času k nudě a pak je jednoduché pobavit se tím, že začnu ubližovat ostatním. Hodně dětí má v rámci internetu pocit naprosté anonymity. Zrovna tak někteří komunikují s kýmkoli a sdělují o sobě cokoli, rovněž spousta dospělých má na všech účtech profilové fotografie, někdy docela intimní. Přitom k profilování člověka stačí zveřejněný obličej na aplikaci WhatsApp.

Sledujete už změnu přístupu a výsledky osvěty?
V poslední době velice často vidím děti odpovědných rodičů a musím pochválit, že výrazně stoupá počet rodičů gramotných v této oblasti, kteří své děti chrání nejen v realitě, ale také ve virtualitě. Což je velice důležité. Děti se nejvíce učí nápodobou. Pokud rodič neodtrhne ruce od mobilu a je pro něj nejdůležitější v životě, je časté, že také jeho dítě je na mobilu závislé.

Měla byste všeobecně platnou radu pro toto téma?
Nejpodstatnější je s dětmi mluvit od útlého dětství, navázat důvěru. Nejúžasnější je, když dítě důvěřuje svému rodiči. Je to také o hranicích, limitech a nastavování pravidel, ale s láskou a péčí. Dítě musí vědět, že je svým rodičem milováno, a to bezpodmínečně. Mohu odsoudit jeho chování, ale nikdy ne dítě samotné. Vždyť vlastně dělá to, co vidí u dospělých.