Ocet, ředkev, maliny. Babské rady, jak se vypotit a přestat kašlat

Jen málokdo přečká zimu bez jediného nachlazení. Ten, kdo virům neodolal a komu již dělá společnost kašel, rýma a zvýšená teplota, se dnes obyčejně vydá rovnou do lékárny. V dobách našich babiček však nebyly volně dostupné léky, jako jsou dnes. Lidé se proto museli spolehnout na přírodu. A zjistili, že přírodní medicína je velmi účinná.

Slaná koupel
Při prvním škrábání v krku si naši předkové vždy nasypali do vany dvě hrsti hořké soli (síranu hořečnatého) a koupali se tak dlouho, dokud jim to bylo příjemné. Věřili totiž, že jim slaná koupel pomůže odvrátit nachlazení.

Octové punčochy
O zázračných účincích octa naši prarodiče ani přinejmenším nepochybovali. Někteří se omývali octem celí, jiní si na noc navlékali octové punčochy. Vlněné podkolenky vložili do studené octové vody (6 lžic octa na půl litru vody), vyždímali a navlékli. Přes ně natáhli suché ponožky a ulehli do postele. Sundali je obyčejně až ráno.

Čerstvý česnek
Za nejlepší zbraň proti nachlazení lidé odpradávna považují česnek. Dodnes se běžně v lidovém léčitelství užívá coby antibiotikum a antiseptikum, pomáhá hlavně při bolestech v krku. Dříve se v době viróz běžně chroupaly stroužky čerstvého česneku. Ti slabší povahy si ho míchali do šálku horkého slepičího vývaru.

Sirup z černé ředkve
Z černé ředkve si naše babičky připravovaly velmi účinný sirup proti kašli. Ředkev nejdříve vydlabaly, vnitřek naplnily dvěma až třemi lžičkami medu a dole udělaly pletací jehlicí dírku. Pak ji postavily na sklenici blízko topení. Každou jednu až dvě hodiny užívaly lžíci vyteklého sirupu.

Dětem maliny
Účinný lék nemusí být však vždy pouze hořký, může mít i sladkou chuť. Příkladem toho jsou maliny. Po mnoho generací se při horečce podávala malinová šťáva. Lidé si ji v dřívějších dobách na počátku léta vždy na zimu zavařili.