/OBRAZEM/ Mrazivá rána, řev jelenů a souboje o laně. Co se skutečně odehrává o jelení říji?

Pojďme si přiblížit slovem i obrazem, jak taková jelení říje probíhá a jaké jsou její zákonitosti. Jelení říje začíná podle průběhu počasí a početnosti populace vysoké zvěře už někdy od konce srpna. Jen vzácně v tuto dobu můžeme zaslechnout troubení jelena. Pro člověka je však říje zpočátku většinou nepostřehnutelná a tichá. Stejně tak tichá bývá i v místech a obdobích, kdy jelenům nepřeje počasí nebo je na ně vyvíjen výrazný tlak, ať už zvýšeným odlovem, nebo turistikou.

Jeleni mají rádi o říji ustálené počasí babího léta, to znamená přes den ideálně slunečno, ale ne horko, s večerem postupné ochlazování a v noci a k ránu skoro přízemní mrazíky. V tu dobu jsou jeleni nejaktivnější. Jeleni, ali i laně se rádi kaliští, tedy válí v kalištích, kde se chladí. V tuto dobu jsou samci extrémně aktivní a také "rozpálení" pod náporem hormonů.

Hlavní jelen si střeží svůj harém laní. Když se přiblíží rival, nastává poměřování sil a v krajním případě souboj. Paroží se zaklesne, jeleni se přetahují a není vzácností, že si zasadí smrtelný úder nebo odlomí kus parohu. Po výměnách názorů jeden z nich ustoupí a vítěz se znovu vrací ke svým laním za vítězného a do daleka slyšitelného ryku.

Říjiště určuje holá zvěř, tedy laně, které s podzimem vycházejí na tradiční pastviště a jeleni je prostě následují.

Jelení říje vrcholí většinou v druhé polovině září. Pro jeleny je v říji typické jejich chování, kdy kromě troubení a častého kalištění parožím ryjí do země, otloukají větve, mladé stromky a vyhazují vzhůru trávu s mechem. To vše je jako upozornění na jejich sílu.

Pastvu v ten čas plně říjící jelen u laní vypouští. Veškerou energii věnuje střežení harému, zaháněním soků a případnému boji. Laně se pohybují v blízkosti, někdy se drží stranou, ale zůstávají v dosahu dominantního samce. Stádo vede stará zkušená laň, jelen jde obvykle vzadu a bedlivě si je hlídá.