O Vodníkovi Terezy Bartošové a dalších neveselých příbězích

Dne 24. ledna 2023 vyšel na serveru pribram.cz článek „Nová detektivka Vodník zavede čtenáře na Příbramsko“. Autorkou knihy je příbramská lékařka Tereza Bartošová. Pro objasnění děje si dovolím překopírovat anotaci z databazeknih.cz: Emina kamarádka zmizí bez jediného slova. O dva dny později se v nedaleké vesničce objeví tělo. Probralo se v údolí protkaném říčkou Litavkou, jejími slepými rameny a starodávnými mlýny k životu něco děsivého? Nebo zaúřadovala obyčejná lidská zloba? Celý případ smrdí bahnem a pořádným průšvihem i kvůli Emě, která se vyšetřovatelům neustále motá pod nohy. Dojde k odhalení pachatele dřív, než vodník zaklapne pokličku na hrníčku s novou dušičkou?

Úkolem našeho státního okresního archivu je také starost o to, aby se do naší knihovny, přístupné veřejnosti v úředních hodinách, nebo formou meziknihovní výpůjčky, dostaly, pokud možno všechny vydané tituly z našeho regionu Příbramska, Dobříšska, Sedlčanska, Rožmitálska a Březnicka. Kromě odborné literatury ze společenských věd kupujeme a katalogizujeme i knihy regionálních autorů, tedy i beletrii, a pokud možno je ve volném čase i čteme, abychom byli takříkajíc v obraze.

Výbornou a napínavou detektivku Terezy Bartošové jsem přečetla během pouhých dvou večerů, neboť jsem byla velmi zvědavá i na autorčin popis místních reálií – Dominikálních Pasek, které jsou podle mě nejkouzelnější podhorskou vesnicí na naší straně Brd, Bratkovic, Hluboše, a především jednoho z mlýnů na Litavce. Ano, mlýn Paďousy skutečně existuje, přestože ve skutečnosti pochopitelně vypadá úplně jinak než v knize.

Chápu, proč si autorka vybrala jako středobod svého příběhu právě mlýn na Litavce, jejíž údolí v oblasti Bratkovic opravdu působí poněkud pochmurně zvlášť ze státní silnice. Mlýny se nám však zdají tajemnější, než jiná obydlí jen proto, že z podstaty věci stojí obvykle na samotě, a tudíž lidem v nich žijícím nevidíme do talíře jako v paneláku nebo ve vsi. To v obyvatelstvu vždy vyvolávalo a zřejmě stále vyvolává pocit, že se tam určitě děly a dějí nepřístojnosti, když nejsou pod neustálou kontrolou zvědavých očí spoluobčanů. Nu, občas se nemravnosti ve mlýnech stávaly, ale statisticky vzato (a o mlýnech na Litavce od konce třicetileté války do současnosti toho vím dost) tam k nim docházelo stejně často jako ve zdánlivě spořádaných domcích uprostřed jakéhokoliv lidského sídliště.

Jiná věc je, že po komunistickém převratu v únoru 1948 byla v roce 1951 v okrese Příbram většina mlýnů na Litavce i jiných vodotečích „dočasně“ uzavřena. Jejich mlýnská zařízení, někde i nová, byla často zničena, vodní nádržky a náhony přestaly být udržovány. Mnozí majitelé mlýnských usedlostí se zemědělskými pozemky byli perzekvováni, protože nebyli schopni plnit přemrštěné dodávky, vyměřované jim okresním zemědělským tajemníkem v nesplnitelné výši právě proto, aby mlynářům a jejich rodinám zničily život uvězněním a vystěhováním z mlýnů, které pak často pustly a jejichž okolí zarůstalo ohavnými náletovými dřevinami. A to je opět živná půda pro další hrůzostrašné skazky.

Kniha Terezy Bartošové se odehrává v současnosti, ale svým vyzněním vlastně navazuje na nedávno vydané příběhy z poválečné a socialistické minulosti Příbramska. U staršího titulu Hrdý Budžes Ireny Douskové, který zná celá republika ze skvělého divadelního představení, se člověk aspoň hodně zasměje. V roce 2020 vyšel vzpomínkový román Honzy Čápa Klapy Klap (rovněž z doby příbramské normalizace), kde už je smíchu výrazně míň. A vloni vydal Marek Toman román Panna, který se odehrává v Příbrami v letech 1938–1991 a u něhož jsem se už nesmála vůbec. Je to ovšem kniha velmi dobře napsaná, s níž se veřejnost může blíž seznámit ve Státním okresním archivu v Příbrami již v úterý 28. března 2023 od 17 hodin. Koná se autorské čtení a představení knihy, kterou Marek Toman „vystavěl na podrobném studiu pramenů, na citlivosti vůči místním legendám i na rozhovorech s pamětníky“. Nejen pamětníky tímto srdečně zvu a doufám, že se najdou lidé, kteří mají ze života v Příbrami i spoustu hezkých zážitků.

Věra Smolová/Státní okresní archiv Příbram