Novela veterinárního zákona dělá vrásky na čele malým spolkům pro ochranu zvířat

Od 1. 11. 2017 začala platit jedna z nejrozsáhlejších novel veterinárního zákona. Malým zemědělcům vychází vstříc zejména v provádění domácích porážek a také zvětšuje možnosti, jak využít přímého prodeje ze dvora. Přitížit by se naopak mělo útulkům a spolkům, pro které nově vzniká povinnost registrace, aby se dalo lépe předcházet nelegálním množírnám a aby se daly tyto instituce lépe kontrolovat. Novela ukládá povinnost zažádat místně příslušnou krajskou veterinární správu o zaregistrování útulku. Útulkem se podle § 3 odst. 1 písm. kk rozumí zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům. Registraci podléhají jak nově vzniklé útulky, tak ty, které už existují, spolky nevyjímaje.

Registrací se nerozumí schválení útulku, ani povolení k chovu. V případě, že útulek nepožádá o registraci, případně jiným způsobem poruší povinnosti, může mu Státní veterinární správa udělit sankci, ale kompetenci k jeho uzavření nemá. Jde především o to, aby mohlo docházet ke kontrolám, které by odhalily nelegální množírny a zda nedochází k týrání zvířat.
Podle Aleny Synkové ze Spolku pro kočku Příbram jde jen o další zbytečnou byrokracii, která ničemu nepomůže. Přináší akorát další nesmyslné papírování, které pro menší instituce může mít likvidační efekt. Už nyní je náročné dodržovat například povinnost o proškolení osoby na odchyt zvířat a další zátěž je jen cestou, jak odradit dobrovolníky, kteří se v pomoci zvířatům angažují.