Nová magnetická rezonance nabízí vyšší kvalitu zobrazení i umělou inteligenci

Oddělení zobrazovacích metod (OZM) prochází díky zisku dotačních titulů v posledních měsících výraznou obnovou svého přístrojového vybavení. Po rentgenovém a ultrazvukovém přístroji je to aktuálně magnetická rezonance, která je dokonce vybavena i umělou inteligencí. Jak tyto nové funkce v praxi pomáhají personálu a co naopak zřejmě nikdy nenahradí? To byla témata rozhovoru s primářem Oddělení zobrazovacích metod příbramské nemocnice MUDr. Petrem Blehou a vrchní radiologickou asistentkou Lenkou Vackovou DiS.


Když jsme se naposledy bavili o novém rentgenu, říkali jste, že nemocnice si nemůže dovolit jiné než špičkové zařízení, platí to i nyní?
Petr Bleha: Určitě platí. Magnetickou rezonanci nemocnice pořizovala v roce 2006 jako první v rámci Středočeského kraje i jako jedna z prvních v rámci celé České republiky mimo fakultní pracoviště. Od té doby nastal neuvěřitelný progres jak v technologii, tak v rozšíření této diagnostické metody. Pokud chceme poskytovat léčebnou a diagnostickou péči na úrovni doby, musíme pořizovat nové přístroje špičkové kvality.

Patří tedy přístroj ke špičce i v rámci nabídky trhu?
Petr Bleha: Ano, jen pro ilustraci - na přístroj jsme museli čekat vzhledem k tomu, že firma, která v nabídce uspěla, tento konkrétní produkt dodávala jako jeden z prvních v republice. Předchozí uvažované modely již nebyly dostupné.

Můžete co nejjednodušeji přiblížit, v čem jsou hlavní benefity přístroje?
Petr Bleha: Tento přístroj je kombinací dvou technologií. Jádrem je supravodivý magnet o síle pole 1,5 T (tesla), veškeré další součásti pochází ze silnějších 3T přístrojů. Znamená to, že získáváme obrazy kvalitou na úrovni vyšších strojů, ač máme univerzálnější přístroj za nepoměrně nižší náklady.

Diagnostik tedy vidí vše lépe, platí to?
Petr Bleha: Myslím, že kdybychom pacientům ukázali jejich snímky ze starší generace přístroje a té dnešní, tak rozdíl uvidí sami na první pohled. Máme nové možnosti a nové sekvence zobrazení. Když posíláme pacienty na vyšší pracoviště, dokumentace, kterou musíme a chceme poskytovat, by měla odpovídat dnešní době. Pracoviště, kam pacienta posíláme, musí být s naší dokumentací spokojené. Dnes je již diagnostický proces na MR napříč nemocnicemi poměrně unifikovaný a díky těmto novým možnostem pacienti nebudou muset podstupovat dovyšetření na vyšších pracovištích.

Změní se nějak čekací lhůty, nebo rychlost vyšetření pacienta?
Petr Bleha: Rádi bychom, ale bohužel tak to nefunguje. Propustnost přístroje je přibližně stejná. Stroj je sice rychlejší, ale ušetřený čas věnujeme dalším zobrazením, která dají lékařům nové a důležité informace, které jsme dříve neměli. Tím pádem je finální čas vyšetření stejný.

Lenka Vacková: A také personál je limitován, i když pracujeme ve dvousměnném provozu.

Jak je personál spokojený s přístrojem?
Lenka Vacková: Přístroj běží cca 3 týdny a v podstatě pořád zjišťujeme, co všechno umí - sžíváme se. Je na kompletně nové softwarové platformě. Nicméně spokojeni jsme a personál si uvědomuje, že se nové věci naučit musí a je rád, že se můžeme posunout zase o kus dál.

Petr Bleha: Navíc je to stroj vybavený umělou inteligenci - když ji začnete „poučovat“, že má věci dělat jinak, tak to do určité míry akceptuje, přesto nutí hledat kompromis. Umělá inteligence, která je slušně vychovaná, vám jednoznačně pomůže. Ale i když se „učí“, pokud zajdete příliš daleko, může nastat problém.

Jak se projevuje právě zde zapojení umělé inteligence do magnetické rezonance?
Lenka Vacková: Podle zadaných vstupních informací, nebo co si vytáhne z dokumentace pacienta, nám nabídne nějaké protokoly vyšetření a možnosti cesty k odpovědi na otázky indikujícího lékaře. V rámci nastavení pacienta jen stisknete čudlík a umělá inteligence si sama naplánuje vyšetření - je schopna si vše změřit a zpřehlednit a nabídnout optimální řešení.

Petr Bleha: Není to tak, že by vám řekla, že pacient má tu a tu chorobu, ale pomůže vám v nabídce nějakých možností, jak pracovat a postupovat. Věřím, že lidský element bude stále rozhodující. Je ale zřejmé, že počet pracovníků ve zdravotnictví není nekonečný a vyžadovaná péče často přesahuje lidské možnosti. V této situaci může umělá inteligence pomoci - například tím, že lékaře upozorní, co je hodné pozornosti. Může tak fungovat jako další kontrolní mechanismus a ulehčení práce. Ale přesto musím vše zkontrolovat i já, člověk. Nikdy také nenahradí osobní kontakt s pacientem.

Máte nový rentgen, ultrazvuk, magnetickou rezonanci, chystá se nákup i dalších přístrojů pro vaše oddělení?
Lenka Vacková: … a také nový mamograf … (úsměv)

Petr Bleha: Samozřejmě je snaha držet se doporučení odborných společností a zdravotních pojišťoven, které vymezují pravidla pro stáří a kvalitu přístrojové techniky, takže nás čeká pravděpodobně ještě v tomto roce i nový CT přístroj. I zde očekáváme velký skok v rámci kvality zobrazení a otevře nám to i nové diagnostické možnosti, o kterých v tuto chvíli diskutujeme a které se doposud nepodařilo výrazněji uplatnit z personálních důvodů. Ale myslím, že se blýská na lepší časy.

Jak vůbec vnímáte vybavenost příbramské nemocnice oproti fakultním nemocnicím?
Petr Bleha: Musím poděkovat vedení nemocnice, že naslouchá. A naslouchá nejen nám, ale i ostatním oddělením. Nemocnice je po přístrojové stránce vybavena v rámci možností vcelku dobře. Je to i díky dotačním titulům z EU, jinak bychom si to asi dovolit nemohli. Myslím, že OZM nemůže poskytovat, a díky obnovování přístrojů ani neposkytuje, nekvalitní obrazovou dokumentaci. Podobně i ostatní oddělení by bez kvalitního přístrojového vybavení nemohla poskytovat služby up-to date.