Neviditelný zabiják. Záchranáři varují před otravami CO

Nástup podzimních plískanic, pokles teplot a první mrazíky si lidé většinou zpříjemní posezením v příjemné atmosféře vyhřáté místnosti. Není divu. Praskání ohně v krbu dokáže vykouzlit atmosféru takřka vánoční. Bohužel, podle zkušeností záchranářů s sebou zahájení topné sezóny přináší také výrazná negativa v podobě rizika intoxikací oxidem uhelnatým. Každý rok tak záchranáři zaznamenají několik případů, z nichž jsou některé otravy skutečně vážné. Většině z nich se ale dalo předejít. Stačí znát několik důležitých informací.

Oxid uhelnatý je bezbarvý neviditelný plyn bez zápachu a je přítomen prakticky u každého hoření. Má na svědomí více úmrtí než všechny ostatní intoxikace dohromady. Při nadechnutí se v organizmu váže na krevní barvivo hemoglobin, které za normálních okolností roznáší po těle kyslík. Protože se však CO s hemoglobinem váže 200x lépe, kyslíkové vazby jsou omezeny a dochází k vnitřnímu dušení. Příznaky otravy jsou nespecifické a dají se snadno zaměnit například s chřipkou nebo obyčejnou únavou. Mírnější příznaky otravy jsou nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, bušení srdce, slabost, psychické příznaky. Při závažnějším stupni přistupují neurologické příznaky (například dvojité vidění, porucha řeči... ) a dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Otrava oxidem uhelnatým však zdaleka vždy nemusí končit úmrtím. Pokud je první pomoc poskytnuta včas, je léčitelná bez následků pro postiženého pacienta.

Rozhodující pro první pomoc je okamžité přerušení produkce plynu, evakuace postiženého ze zamořeného prostoru a rychlé zahájení účinného odvětrávání, je-li to možné. Nezbytné při těchto úkonech je dbát na vlastní bezpečnost a v zamořeném prostředí se pohybovat nezbytnou dobu pouze za účelem záchrany postiženého. Ihned po vynesení postiženého na čerstvý vzduch volejte tísňovou linku 155. Do příjezdu posádky záchranářů je nezbytné kontrolovat základní životní funkce a v případě potřeby zahájit neodkladnou resuscitaci. S těmito úkony poradí zdravotničtí operátoři v rámci volání na tísňovou linku 155.

Nejlepším léčebným opatřením je ale prevence. Zabránit vzniku nebezpečného plynu lze například důslednou péčí o čistotu a funkčnost komínů.