Nemocné děti dostaly Kiwanis panenky. „Dám si ji do postele,“ sdělila malá pacientka

Na dětském oddělení příbramské nemocnice bylo veselo. Kiwanis klub Příbram tradičně dorazil s dárkem pro malé pacienty a to bílými látkovými panenkami, které usnadňují vyšetření i pobyt v nemocnici. „Návštěvu velmi vítáme. Pro nás i pro pacienty se jedná o povzbuzení v situaci, kdy jsou hospitalizováni. Pomoci si moc vážíme,“ uvedla primářka dětského oddělení MUDr. Lenka Smíšková.

O tom, že panenky dokážou skutečně potěšit, svědčí i reakce dětí. „Panenka se bude jmenovat Petra po mojí mamince. Vezmu si ji s sebou. Dám si ji do pokoje do postele,“ svěřila se devítiletá Rozálie Míková.

Látkové panenky, které šijí seniorky v domovech pro seniory v Blatné, jsou úmyslně z bílé látky. Děti si je mohou vymalovat podle své fantazie nebo na ně přenést své obavy a bolesti. Zdravotníkům slouží také jako nástroj komunikace. „Často je používáme jako prostředníka, abychom malým pacientům ukázali, co se s nimi bude dít. Někdy je problém zjistit vnitřní pohnutky dětí. Mohou to vyjádřit prostřednictvím panenky. Mluví za ně,“ vysvětluje primářka Smíšková.

Členové Kiwanis klubu se do nemocnice pravidelně vracejí už osmnáct let a s panenkami přivážejí i dobrou náladu. Tentokrát je doprovodil muzikant Jiří Hlobil, takže chodby oddělení rozezvučela hudba. Klub však dětské oddělení podporuje i jinak od vybavení herny přes povlečení až po drobné praktické pomůcky. „Setkání se za ta léta proměnila v přátelství. Práci všech na oddělení obdivuji,“ říká mluvčí klubu Jana Suková.

Kiwanis panenky mají dlouhou historii. První vznikla v Norsku v roce 1994, v Česku se objevily před čtvrt stoletím v Ústí nad Labem. Příbramští dobrovolníci přivezli svou první panenku před osmnácti lety a symbolicky tak jejich pomoc letos dosáhla plnoletosti. „Co to pro nás znamená? Mnoho. Stovky dětí, kterým naše panenka pomohla ulehčit hospitalizaci,“ dodává Suková.

Ačkoli hospitalizace není pro nikoho příjemná, drobné radosti mohou pobyt dětem výrazně ulehčit. „Sestřičky a doktorky jsou tady vážně hodný,“ děkuje malá Rozálie, která je už nyní doma v domácí péči.

Podle primářky Smíškové udělaly změny v nemocničním prostředí za poslední roky velký krok kupředu. „Dnes to může být v nemocnici do jisté míry příjemné. Máme tady krásnou herničku a občas i fajn vzrušení v podobě akcí, jako byla ta s Kiwanis klubem,“ uzavírá.