Největší příbramská halda ukrývá podle odhadů až 600 tun uranu
15. července 2025 (07:07)

foto: Halda u dolu č. 15 ukrývá podle odhadů až 600 tun uranu. / Ludmila Zelenková
Všechno začalo v roce 1947, kdy do Příbrami dorazili geologové z Jáchymova. Netušili, že narazí na největší uranové ložisko v tehdejším Československu. Příběh, který se odvíjel kolem vrchu Vojna, začal v tichosti. Ale velmi brzy přerostl hranice města — a později i lidské osudy.
Vznikl Báňský inspektorát č. VII, přibyly první jámy s názvy jako Vojna 1, 2 a 3 a rozrůstaly se Jáchymovské doly Příbram. Později přejmenované na Uranové doly n.p. se staly symbolem nového průmyslu. V době největšího rozmachu se těžilo na desítkách šachet, z nichž šachta č. 16 dosáhla hloubky 1 838 metrů a stala se nejhlubší ve střední Evropě.
„Příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků… doly řízené sovětskými experty a kontrolované státní tajnou policií byly celá desetiletí státem ve státě,“ píše se v publikaci Uranová Příbram z roku 2022.
Těžba nebývalého rozsahu:
Co s obřími odvaly hlušiny?
Po roce 1991 se těžba definitivně zastavila. Doly se zaplavily, štoly ztichly. Ale stopy zůstaly. Hornické muzeum Příbram a skanzen Bytíz uchovávají techniku i ducha doby, Alej svobody u Vojny připomíná ty, kteří za svobodu zaplatili příliš mnoho — a celé město dál stojí na základech, které sahají mnohem hlouběji, než se na první pohled zdá.
A i když doly utichly, němí svědci té doby zůstávají. V krajině kolem Příbrami dodnes stojí desítky hald — obřích odvalů hlušiny, které vznikly při těžbě uranu. Některé z nich obsahují zbytky radioaktivních prvků, jiné se pomalu zarůstají břízami a stávají se součástí krajiny. Největší halda u dolu č. 15 ukrývá podle odhadů až 600 tun uranu. Státní podnik DIAMO připravuje jejich postupnou likvidaci, která může trvat i čtvrt století. Do té doby zůstávají haldy tichou připomínkou doby, kdy Příbram sahala až do hlubin světa.
Těžba nebývalého rozsahu:
- 48 800 tun uranu
- 6 200 tun olova
- 2 400 tun zinku
- téměř 29 kilogramů stříbra
- přes 2 100 kilometrů chodeb
- 27 svislých jam s celkovou hloubkou 17 kilometrů
Co s obřími odvaly hlušiny?
Po roce 1991 se těžba definitivně zastavila. Doly se zaplavily, štoly ztichly. Ale stopy zůstaly. Hornické muzeum Příbram a skanzen Bytíz uchovávají techniku i ducha doby, Alej svobody u Vojny připomíná ty, kteří za svobodu zaplatili příliš mnoho — a celé město dál stojí na základech, které sahají mnohem hlouběji, než se na první pohled zdá.
A i když doly utichly, němí svědci té doby zůstávají. V krajině kolem Příbrami dodnes stojí desítky hald — obřích odvalů hlušiny, které vznikly při těžbě uranu. Některé z nich obsahují zbytky radioaktivních prvků, jiné se pomalu zarůstají břízami a stávají se součástí krajiny. Největší halda u dolu č. 15 ukrývá podle odhadů až 600 tun uranu. Státní podnik DIAMO připravuje jejich postupnou likvidaci, která může trvat i čtvrt století. Do té doby zůstávají haldy tichou připomínkou doby, kdy Příbram sahala až do hlubin světa.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Ludmila Zelenková
Související
Další články








