Největší obavy mají Češi z nárůstu uprchlíků a rostoucích teroristických útoků v Evropě.

Největší obavy u více jak 70% domácí populace panují z nárůstu uprchlíků v Evropě (v souhrnu 83,2% dotázaných), rostoucích teroristických útoků v Evropě (v souhrnu 81,4% dotázaných), z islamizace Evropy (v souhrnu 79,2% dotázaných), cenzury médií (v souhrnu 75,3% dotázaných), organizovaného zločinu (v souhrnu 73,5% dotázaných) a násilné majetkové kriminality (v souhrnu 72,4% dotázaných). Společným jmenovatelem největších obav drtivé většiny domácí populace je uprchlická problematika, která souvisí s informacemi o dalších teroristických útocích v Evropě.

U většinové části populace však panují obavy i z finančního zajištění ve stáří (v souhrnu 67,4% dotázaných), rostoucích životních nákladů (v souhrnu 66,4% dotázaných), ale i ze sucha v souvislosti s klimatickými změnami (v souhrnu 64,2% dotázaných).

Ve volných odpovědích, v nichž respondenti spontánně uváděli, čeho se v nejbližší době nejvíce obávají, se rovněž nejčastěji vyskytuje vše, co souvisí s uprchlíky, Islámem, terorismem, ale i s hrozbou válečného konfliktu i ztráty svobody. I zde se však rovněž objevují velmi často uváděné obavy týkající se životní úrovně, důchodu a rovněž překvapivě i obavy z nedostatku vody.

Od nové vlády, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, pak nejvíce domácí populace očekává hájení suverenity ČR v EU (v souhrnu 74,3% dotázaných), zamezení zneužívání sociálního systému (v souhrnu 72,5% dotázaných) a nedodržování uprchlických kvót i za cenu sankcí (v souhrnu 71,3% dotázaných).

Téměř dvě třetiny veřejnosti dále od budoucí vlády očekávají prosazení hmotné zodpovědnosti politiků (v souhrnu 62,2% dotázaných), ale i zabezpečení hranic (v souhrnu 61,7% dotázaných).

Ve volných odpovědích, v nichž respondenti spontánně uváděli, co očekávají od nové vlády po říjnových sněmovních volbách, se vedle zákazu Islámu, vystoupení z EU nejčastěji vyskytují odpovědi související ze sociálními a existencionálními otázkami. Očekávána je tak zejména důchodová reforma, zajištění sociálních jistot, zvýšení minimální mzdy, nízké daně, ale např. i zvýšení platů učitelů. Důraz je kladen i na stabilitu, ale i zajištění suverenity a bezpečnosti. Patrné jsou rozdílné názory ve společnost na EU a uprchlické kvóty, kdy jedna část očekává zavedení eura a prohloubení integrace s EU a přijetí uprchlických kvót a druhá naopak očekává vystoupení z EU a odmítá uprchlické kvóty.

Z výsledků aktuálního průzkumu společnosti SANEP lze vyvodit, že převažující obavy i očekávání týkající se uprchlíků, Islámu, terorismu přímo souvisí i s obavou a očekáváním ve vztahu k suverenitě, svobodě, ale zejména pak sociálním jistotám a životní úrovni. Jakýkoli válečný konflikt či terorismu, konflikty ve vztahu s imigranty v očích široké veřejnosti přímo souvisí s životní úrovní, suverenitou, bezpečností a sociální problematikou.

Většinová část domácí populace tak poměrně zásadně cítí ohrožení právě ve vztahu k stávajícím hodnotám a způsobu života.

Výsledky aktuálního průzkumu tedy nelze jednoznačně a mnohdy účelově interpretovat jako rasismus či xenofobii domácí populace, ale ani jako neochotu pomáchat imigrantům prchajícím z oblastí válečných konfliktů. Jedná se v přímé souvislosti s děním kolem uprchlíků a teroristických činů v Evropě spíše o obavu Čechů ze ztráty stávajících sociálních jistot, garantovaných svobod, tradičních hodnot evropské křesťanské kultury a relativně klidného mírového soužití bez eskalace různých válečných konfliktů, občanských nepokojů, kriminality a zejména pak teroristických útoků.

Do jisté míry lze říci, že domácí populace reaguje v pudu sebezáchovy, a to v přímé reakci na dění v Evropě, které nevylučuje eskalaci násilí a terorismu i na území ČR. K tomu se pochopitelně načítá i zvýšená animozita vůči EU respektive Evropské komisi a jejím direktivám, s nimiž má domácí veřejnost dlouhodobě velké problémy. Navíc právě např. nařízené uprchlické kvóty Evropskou komisí mohou opět navozovat u části domácí populace pocit, že EU nemá zájem na hájení suverenity a bezpečnosti obyvatel ČR.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 9. – 16.9. 2017 na vybrané skupině 2.119 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 21.504 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.