Nejlepší česká knihovna pro děti je na Dobříši

Městská knihovna na Dobříši získala ocenění za nejlepší knihovnu pro děti v České republice. O tom, co všechno je v dobříšské knihovně možné zažít, i o tom, jak přesvědčit teenagery, aby odhodili své mobily a vydali se do knihovny, jsme si povídali s paní Mgr. Kateřinou Pechovou, ředitelkou Městské knihovny Dobříš.

Porota Vaše vítězství odůvodnila tím, že máte „avantgardní“ přístup k mládeži. Co tím je myšleno?
Líbil se jim náš přístup k teenagerům. Pořádáme pro ně herní víkendy – turnaje v deskových a počítačových hrách. Lákáme je na virtuální realitu, kterou tu mají zdarma a kdykoli v průběhu otevírací doby.

Máte tu pro teenagery vyhraněné speciální místo. Proč?
Zjistili jsme, že se teenageři necítí dobře ani mezi dětmi, ani mezi dospělými. Z mezischodí nepoužívaného schodiště jsme jim proto udělali jejich vlastní koutek. Vešla se tam pohovka, sedací pytel i malá knihovna. Tam se schovají a mají klid. Není to tak, že bychom teenagery záměrně „uklidili“ do podzemí, jak se k nám zvenčí dostalo, ale proto, že respektujeme jejich potřeby a chceme, aby se i oni u nás cítili dobře.

Které skupiny čtenářů (kromě puberťáků) je nejtěžší nalákat do knihovny?
Měli jsme tu spoustu dětských čtenářů, poté dlouho dlouho nic a pak až seniory. Propad byl u kluků od 10 do 13 let a pak u dospělých ve středním věku. U obou těchto skupin ale pociťujeme nárůst.

Máme tu dva mladé knihovníky, kterým se podařilo oslovit právě chlapce od 10 do 13 let. Jsou zapálení do sci-fi, mají hodně načteno a umí s mladými pracovat. Čtenáři pak u nás zůstávají a vyrůstají nám z nich dobrovolníci, kteří pomáhají při akcích.

Máte nějakou fintu pro rodiče, jak motivovat své děti ke čtení?
Číst, číst, číst. Předčítat dětem odmala, klidně už od půl roku věku. Čtení je návyk a když se v raném věku vytvoří, je to dobrý start do života. Je dokázáno, že z takových dětí pak vyrůstají jedničkáři a jsou sebevědomější.

Uvažujete o pořízení Biblioboxu?
Nyní, před plánovaným uzavřením knihovny po dobu rekonstrukce, jsme si půjčili bibliobox z Liberce, ale o svém vlastním neuvažujeme. Chceme, aby čtenáři chodili dovnitř. Bojíme se, že by odevzdali knihy a už by nezašli. Takto nás navštíví a třeba si půjčí další knihu. Navíc pořizovací náklady biblioboxu se pohybují okolo 150.000 Kč.

Kde vidíte knihovnu za deset, dvacet let?
V nové budově. Projekt je již před dokončením, jen je nyní potřeba sehnat vhodný dotační program.

Jsme tu spokojeni, jsme blízko školy, v přírodě, pro děti je tu bezpečno, ale už se sem nevejdeme a musíme odmítat zájemce o vzdělání ze strany škol a školek. Potřebujeme minimálně ještě jeden přednáškový sál.

Třeba dnes ráno se dětská půjčovna proměnila na hřiště pro nejmenší. Znamená to odnosit židle, odtahat gauče. Od 12 hodin znovu půjčujeme, musíme tedy dát vše do původního stavu. Od 17 hodin tu bude přednáška. Je třeba připravit osmdesát židlí a po skončení přednášky je zase uklidit a připravit prostor na ráno. Je to fyzicky náročné a velmi nepohodlné.

Co znamená Vaše motto „Můžete k nám bez koruny v kapse“?
Každý u nás může trávit svůj volný čas, klidně i celé dny, i když u nás není registrovaný. Může si číst knihy a časopisy, jít na PC, či vyzkoušet virtuální realitu.
Navíc tu máme sociální program pro občany, kteří jsou v nevýhodné situaci a nemohou si dovolit zaplatit registrační poplatek. Stačí vyplnit žádost a poskytneme jim půjčovné na rok zdarma, či zdarma vstupy na naše akce. Nemusí mít žádné potvrzení, my svým čtenářům věříme. Nyní máme osm takovýchto registrovaných čtenářů.

Dobříšská knihovna slouží svým čtenářům více než 150 let. Sídlí v 1. patře sportovní haly a je celá bezbariérová. Čítá zhruba 42 000 svazků, z toho přibližně 12 000 v oddělení pro děti. Knihovna má celkem 2222 čtenářů, z toho zhruba tisíc čtenářů jsou děti a mládež. Chodí sem téměř 65 % dětí do 15 let, žijících ve městě. Za jeden den do knihovny zavítá někdy až 300 - 350 čtenářů, knihovníci pořádají i 13 kulturních a vzdělávacích akcí denně. Za rok 2018 uspořádali více než 800 akcí.

„Mám tu skvělé knihovníky. Jiní své zaměstnance musí nutit, aby pracovali, já je musím od práce odhánět, jak jsou do své práce zapálení. Jsou velmi kreativní a pracovití a já si jejich práce nesmírně vážím. Bez nich by se knihovně takto nikdy nedařilo,“ dodala na závěr paní Pechová.