Něco málo o vodě...

Jedním z aktuálních městských kauz jsou městské vodovody a kanalizace a jejich financování. Troufám si říci, že pokud by vládní koalici tvořily původní strany, toto téma by se nikdy neotevřelo, neboť všem daný statut quo vyhovoval.

Město Příbram je vlastníkem rozsáhlých vodovodních a kanalizačních sítí a čistírny odpadních vod na Balonce. Tento majetek však město samo neprovozuje, ale pronajímá jej provozovateli, t.j. společnosti 1. SčV, a.s. Smlouva byla uzavřena v roce 2004 na dobu dvaceti let. Zjednodušeně řečeno, tento provozovatel platí městu roční nájemné ve výši zhruba dvacet milionů korun a na oplátku si příjem z vodného a stočného ponechává k plnění svých provozních povinností a generování přiměřeného zisku.

Vybrané nájemné by město mělo investovat do obnovy vodohospodářského majetku, tj. za tyto peníze by mělo provádět rekonstrukce a modernizace vodovodního a kanalizačního systému. Je otázkou, zda tato na první pohled vysoká částka vybraná na nájemném je vskutku dostatečná. Některá okolní města inkasují a zpátky investují dvojnásobek.

Bývalé vedení města v roce 2011 přijalo dokument nazvaný Plán obnovy, který stanovuje povinnost města investovat do obnovy vodohospodářského majetku přes třicet milionů korun ročně. Smutným faktem je, že bývalé vedení toto své vlastní rozhodnutí nedodrželo ani v jediném roce. V posledních letech dokonce do obnovy nevrátilo ani všechno vybrané nájemné a vybrané peníze z nájmu použilo na jiné potřeby. Mám vážné pochyby o tom, zda takovýto postup je v souladu s myšlenkou trvale udržitelného rozvoje. Obávám se toho, že náš společný vodohospodářský majetek chřadne a postupně stárne a jsem toho názoru, že se bez rozsáhlejších a pravidelných investic v budoucnosti neobejde.

Situaci lze řešit zhruba dvěma způsoby. Jedním způsobem je razantní zvýšení nájemného za cenu skokového navýšení ceny vodného a stočného. Toto zvýšené nájemné by se následně mohlo do obnovy systému investovat. To je ovšem značně nepopulární řešení, přestože cena vodného a stočného je v Příbrami ve srovnání s jinými městy poměrně nízká.

Druhou možností je zásadní navýšení tlaku na provozovatele, v jehož důsledku by mělo dojít k efektivnější údržbě vodohospodářského majetku. Zároveň je zapotřebí důsledně ohlídat to, aby město aktuálně vybírané nájemné skutečně zpětně investovalo minimálně v celé jeho výši.

Dalším faktem je, že staré vedení radnice si s kontrolou práce provozovatele těžkou hlavu nedělalo. Vše fungovalo ve zvláštním zvykovém režimu dalece vzdáleném uzavřené smlouvě a principu dobré správy a péče řádného hospodáře. Při hlubším ponoru do této problematiky s úděsem zjišťujeme, že vnitřní systém správy a dohledu nad naším vodohospodářským majetkem v roce 2014 prakticky zkolaboval.

Situace vygradovala dvěma naprosto podivnými usneseními Rady města z 8.9.2014 a 13.10.2014 (dva dny po volbách), kterými mělo být provozovateli schváleno proplacení téměř šesti milionů korun nejen za opravy již provedené, ale i za opravy teprve k realizaci plánované. Navíc, v těchto materiálech Rady města je jednoznačně chybně uvedeno, že se jedná o opravy již realizované. Je otázkou, zda tento materiál vznikl v důsledku úmyslu anebo hrubé nedbalosti.

Tyto opravy nikdo z radnice řádně neobjednal, jejich výsledek nikdo neviděl a nikdo je oficiálně nepřebral. Přesto se bývalá rada pokusila tyto návrhy schválit a proplatit, a jen díky duchapřítomnosti bývalého starosty Pavla Pikrta se podařilo tento krok na poslední chvíli pozastavit. Nové zastupitelstvo tento jeho čin následně posvětilo. Je případné, že ač bývalí radní Ivan Šedivý a Juraj Molnár hlasovali v říjnu 2014 pro proplacení těchto návrhů, tak na jednání zastupitelstva v lednu 2015 tento svůj názor již neobhajovali a raději v tichosti hlasovali, v rozporu se svým dřívějším postojem, pro jejich neproplacení.

Za Hnutí ANO mohu deklarovat, že této neutěšené situaci nepřihlížíme, ale důsledně se zasazujeme o zlepšení současného stavu. V rámci napjatého rozpočtu nemohu slíbit, že najdeme v brzké době peníze na výraznou změnu kurzu v investování do vodohospodářského majetku. Mohu však slíbit, že prostředky, které město z nájemného vybere, do obnovy systému hospodárně a odpovědně vrátí.