Nebojte se, kvalifikovaný koroner rád ohlodá zbytky vašich těl – hlásá pozvánka na akci

Hřebčín Thokala sídlí na Pouštích mezi Dobříší a Novým Knínem. Už po léta pořádá pro otrlé a především trpělivé koňáky Pouštní orientační koňoběh. Není určen jen jezdcům na koních, zúčastnit se mohou i cyklisté nebo pěší. Jejich jediným úkolem je podle mapy nalézt a navštívit 15 kontrolních bodů v terénu a co nejrychleji se dostat do cíle.

Zní to jednoduše, složitější je rozhodně provedení. Mapa, kterou závodníci vyfasují, je z roku 2 000 a co se v divoké přírodě tenkrát vyskytovalo, mnohdy už je z reality vymazáno. Čtyřicet závodníků, kteří si letos přijeli pro neopakovatelný dobrodružný zážitek na Kozí Hory, tak hledalo podle mapy například myslivecký posed. Co na tom, že na daném místě dávno nestojí, vtipní pořadatelé ho nahradili židlí schovanou za křovím. Na té se dá také posedět, hůře se však hledá. K nenalezení byl také kontrolní bod tři, blíže určený jako – suchý smrk přes Kocábu. Málokoho napadlo, že se jedná o kládu, která říčku přemosťuje. Jinde byl zas problém s označením kontrolního listu, protože potřebné nářadí se nacházelo v příliš velké výšce a z menších koní se na něj nedalo dosáhnout.

Prostě koňoběh je každoročně plný překvapení a dobrodružné povahy ho milují. „Původně to byl závod vytvořený pro jednotlivce, ale vyměkli jsme. Dnes se jezdí většinou po dvojicích, někdy i ve větší skupince,“ prozradil Fred Bednář, pořadatel a zkušený koňák.

Příjezd prvních absolventů se očekával asi 3,5 hodiny po startu. V loňském roce po celou dobu závodu lilo, někteří se nakonec vzdali v polovině, protože podmínky byly otřesné. Tentokrát se jezdci mohli slunit a do cíle dorazili úplně všichni. Vítězná dvojice – Míša Tloušťová a Kristýna Kučerová na koních Vánek a Karen – dorazila po pěti hodinách v sedle. Nejvíce je zdrželo hledání kontrolního bodu – jáma vedle jámy :-). Poslední ze závodníků se na trase zdrželi 7,5 hodiny.

Všichni si odnášejí medaile a pamětní listiny, ale především skvělý zážitek.