Navštivte kavárnu snů aneb pátek třináctého na waldorfské škole v Příbrami

Studenti 10. a 11. ročníku waldorfského lycea pod vedením pana Krugera (německý jazyk) a pana učitele Šípa (anglický jazyk) nacvičovali v průběhu celého týdne německo-anglické vystoupení. Na závěrečném představení předvedli vtipné skeče a písně, které doprovodili tancem a hraním na harmoniku a violu. Lidé se bavili a smáli. Panovala velmi příjemná atmosféra.

Zpočátku jsme brali „jazykový týden“ jako otravný projekt, který nám akorát prodlouží odpolední vyučování. Hodiny se blížily a my očekávali příchod pana Krugera, kterého nikdo neznal. Hned jak vstoupil, šířil kolem sebe dobrou náladu, úsměv a pozitivní energii. Obávali jsme se, že to bude zvláštní, vždyť je to Němec a nikdo mu nebude rozumět. Obavy se nenaplnily, jeho legrační čeština rozproudila úžasnou atmosféru. Moc jsme se nasmáli. Rozjeli jsme projekt, jak se patří. Po prvním dnu jsme všichni odcházeli s písní Eine kleine Kaktus na rtech. Pak už jsme se každý den těšili na další zpívání a nacvičování dialogů. Týden utekl jako voda. Blížil se den D, kdy jsme měli ostatním žákům naší školy předvést výsledek.

A je to tady. Pátek. Plni očekávání a nervozity jsme pobíhali po škole a sháněli součásti kostýmů a rekvizity, za spolupráce všech vznikla na jevišti útulná kavárnička, šantán jak se patří. Vše bylo připraveno, mohli jsme začít. Hosté už seděli na svých místech. Nesměle jsme začali zpívat, ale protože nás publikum skvěle podporovalo, obavy brzy opadly, my se uvolnili a zpívali, tancovali a hráli naplno. Sklidili jsme velký potlesk. Cítili jsme se jako na divadle. Diváci nám vestoje tleskali, museli jsme dokonce přidat jednu píseň.

A pocity jednotlivých aktérů?
Denis v roli zloděje: V roli zloděje jsem vedl dialog s otravnou, nedoslýchavou starou paní, scéna byla vtipně napsaná a samozřejmě námi skvěle zahraná. Roli jsme i užil, jako vždy, když jde o humor.

Bára v roli Paní: Byla to taková malá rolička, ale vtipná (doufám). Moc jsem si ji užila, i když jsem mluvila německy a to je co říct. Celkově jsem si celý týden opravdu vychutnala, bylo to skvělé zpestření epochy německého jazyka.

Anička v roli Staré paní: Brzy jsem se vžila do role staré nedoslýchavé paní. Nejdříve jsem neměla trému, pak mi ale vypadl text a nevěděla jsem, jak dál. Pan učitel mi nahodil, ale nervozita už dokonce neopadla.
Filip v roli Policisty: Role policisty byla fajn.

Akce měla opravdu velký ohlas. Určitě ji předvedeme ještě na slavnosti a uspořádáme setkání s rodiči. Ukázalo se, že TŘINÁCTÉHO nemusí být vždycky smolný den.