Nastává zimní slunovrat. Dny se začnou tiše prodlužovat
22. prosince 2019 (11:08)
V neděli 22. prosince přesně v 5:20 vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha a nastal zimní slunovrat. S ním přišla astronomická zima
Na Boží narození o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále o krok dále, Na Hromnice o hodinu více. Tak nějak se začnou již brzy tiše prodlužovat dny a krátit noci. Nejdříve se však slunce dostane na nejjižnější bod oblohy a celá severní polokoule zažije nejdelší noc v roce. Ta letos připadá na neděli 22. prosince. Přesně v 5:20 vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha a nastal zimní slunovrat. S ním přišla astronomická zima.
Zatímco dnes nám zimní slunovrat připomíná jen nepatrná poznámka v kalendáři, v dobách minulých býval příležitostí k bujarým oslavám. V české kotlině ho slavili už Keltové, významným svátkem se stal i pro Slovany. Ti věřili, že nejdelší noc v roce má nejvíce magické síly. V tento den slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga, neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, při kterých se věštila budoucnost. Rozkrajovala se jablka, házely se střevíce, lil se vosk nebo olovo. Stejně jako to dnes děláme dnes na Štědrý den.
Oslavy zimního slunovratu se datují od let kolem roku 3800 př. n. l. Byl slaven Římany, Angličany, Egypťany, starověkými germánskými a keltskými kmeny, ale styl a podstata jejich oslav byl velmi rozmanitý. Zimní slunovrat splývá s přijatými křesťanskými vánočními svátky. Vánoce byly jedny z pohyblivých svátků, slavily se v mnoha různý termínech během roku. Až ve 14. století vybral papež Julius 25. prosinec, který se shodoval právě s pohanskými rituály zimního slunovratu. Záměr byl jasný - nahradit pohanské oslavy křesťanskou symbolikou.
Dnes již neoslavujeme zimní slunovrat tak, jako to dříve dělávali naši předkové. Oni jej vnímali jako čas k odpočinku, návratu do našich domovů. Se vším, čím jsme si prošli v uplynulém roce, který se nyní blíží ke svému konci. Stejně jako pro přírodu kolem, i pro ně nastal čas "zimního spánku" a odpočinku pro jejich unavená těla. Zkuste také trochu zpomalit.
Zatímco dnes nám zimní slunovrat připomíná jen nepatrná poznámka v kalendáři, v dobách minulých býval příležitostí k bujarým oslavám. V české kotlině ho slavili už Keltové, významným svátkem se stal i pro Slovany. Ti věřili, že nejdelší noc v roce má nejvíce magické síly. V tento den slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga, neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, při kterých se věštila budoucnost. Rozkrajovala se jablka, házely se střevíce, lil se vosk nebo olovo. Stejně jako to dnes děláme dnes na Štědrý den.
Oslavy zimního slunovratu se datují od let kolem roku 3800 př. n. l. Byl slaven Římany, Angličany, Egypťany, starověkými germánskými a keltskými kmeny, ale styl a podstata jejich oslav byl velmi rozmanitý. Zimní slunovrat splývá s přijatými křesťanskými vánočními svátky. Vánoce byly jedny z pohyblivých svátků, slavily se v mnoha různý termínech během roku. Až ve 14. století vybral papež Julius 25. prosinec, který se shodoval právě s pohanskými rituály zimního slunovratu. Záměr byl jasný - nahradit pohanské oslavy křesťanskou symbolikou.
Dnes již neoslavujeme zimní slunovrat tak, jako to dříve dělávali naši předkové. Oni jej vnímali jako čas k odpočinku, návratu do našich domovů. Se vším, čím jsme si prošli v uplynulém roce, který se nyní blíží ke svému konci. Stejně jako pro přírodu kolem, i pro ně nastal čas "zimního spánku" a odpočinku pro jejich unavená těla. Zkuste také trochu zpomalit.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Miloslava Ritschlová
Další články
Od srpna bude jezdit po Příbrami více autobusů s možností nástupu všemi dveřmi
Středočeský kraj od srpna rozšíří možnost nástupu všemi dveřmi v autobusech linek …
DOPRAVA
Už jste letos našli první houby? Pochlubte se s ostatními čtenáři
Po deštích začínají lesy nejen na Příbramsku znovu lákat houbaře. Zatímco někde se …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Srdcem na hoře i v dole: Příbram chystá třídenní oslavy hornictví s koncerty, průvody i světovou účastí
Příbram se v polovině června stane dějištěm jedné z největších hornických událostí v …
KULTURA
Tajemní poutníci ze Sargasového moře dostali posilu. Do kraje zamířilo 25 tisíc úhořů
Středočeské řeky, nádrže a rybářské revíry získaly nové vodní obyvatele. Ve dnech 3. a …
AKTUÁLNĚ
Medard začal sluncem. Už od úterý ale dorazí déšť, bouřky a ochlazení
„Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ Tahle jedna z nejznámějších českých pranostik se …
Hledáte stabilní práci ve stavebnictví? Příbramská firma GREBOS roste a nabízí dlouhodobé uplatnění
Pokud hledáte perspektivní a dlouhodobé zaměstnání ve stavebnictví, stojí za to …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Sovy, skřivani a chaos na stole: Co o vás váš mozek opravdu říká (a proč věda bourá mýty)
Noční sovy, kreativní bordeláři a lidé, kteří občas použijí ostřejší slovo, mají jedno …
LIFESTYLE
Medard: svatý, který „umí dělat počasí“. Legendy, věda i pranostiky, které se překvapivě často plní
Svatý Medard má pověst největšího „meteorologa“ mezi svatými. Legenda o orlu, který ho …
POČASÍ
Dvořákova Vysoká znovu ožije pod širým nebem. Diváky čeká Rusalka, Čert a Káča i premiéra Slovanských tanců
Areál Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké se i letos promění v jedinečnou přírodní …
KULTURA
OBRAZEM: Den bezpečné Příbrami na Nováku lákal akčními zásahy i přes dopolední déšť
Po dvou letech se do areálu Nového rybníka vrátil Den bezpečné Příbrami, který nabídl …
VIDEO