Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto

20. června 2024 (06:19)

foto: pribram.cz/Kateřina Pečenková

Od začátku lidské civilizace byl letní slunovrat významným okamžikem, spojený s magickou sílou přírody a spjatý s řadou rituálů.

Dnes ve 22:51 nastane letní slunovrat a na severní polokouli začne astronomické léto. Tento den je nejdelším dnem roku, zatímco noc trvá jen něco málo přes sedm hodin. Slunce vstupující do znamení Raka dosáhne na obloze nejvyššího bodu své dráhy. Po dnešku se bude den zkracovat až do zimního slunovratu.

Podle předpovědi meteorologů bude dnešní začátek astronomického léta většinou polojasno až oblačno, zpočátku místy i skoro jasno. Ráno se mohou ojediněle objevit mlhy. Přeháňky či bouřky se mají objevit jen výjimečně večer na západě Čech. Nejvyšší teploty vystoupí na 23 až 28 stupňů Celsia, tropické třicítky se mají vrátit v pátek.

Jako astronomické léto se označuje období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti, zatímco meteorologické léto začíná 1. června a končí posledním srpnovým dnem. Ještě jinak je definované vegetační léto, což je období s průměrnými denními teplotami vyššími než 15 stupňů Celsia.

V přesném začátku astronomického léta jsou mezi jednotlivými roky několikahodinové rozdíly. Většinou nastává letní slunovrat 21. června, výjimečně o den dříve, což je i případ letošního roku. Velmi vzácně může slunovrat nastat také 19. nebo 22. června. Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země ale ve skutečnosti oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Aby odchylka oproti kalendáři stále nenarůstala, museli jeho tvůrci zavést přestupné roky, které slouží k vyrovnání rozdílu.

Od začátku lidské civilizace byl letní slunovrat významným okamžikem, spojený s magickou sílou přírody a spjatý s řadou rituálů. Podle okamžiku východu či západu slunce v období slunovratu jsou orientovány některé starobylé chrámy, některé prvky orientované na slunovrat lze nalézt u megalitických staveb, například ve Stonehenge v jižní Anglii, jejichž stáří dosahuje až 5000 let. O několik dní později, o takzvané svatojánské noci z 23. na 24. června, lidé zapalovali hranice, sbírali byliny, protože věřili, že v této době mají největší účinek, tancovali nebo uctívali vodní prameny. K některým rituálům se vrátili i v současné době.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Tomáš Pečenka