Nárůst sebevražd: Alarmující trend, který zasahuje i děti a mladistvé

Na 10. září připadá Světový den prevence sebevražd. Počty lidí, kteří nedokážou unést vlastní život, jej halí do černé barvy. Každoročně ukončí život vlastní rukou víc lidí, než je těch, kteří zemřou při dopravních nehodách na silnicích. Sebevražedné myšlenky atakují naši společnost čím dál častěji a dramaticky varující je skutečnost, že se toto téma zdaleka netýká jen dospělých.

Podle statistik stojí sebevražda za čtvrtinou případů celkového počtu úmrtí mladých Čechů ve věku 15 až 30 let. Na Linku bezpečí se obrací stále více dětí i dospívajících, kteří nevědí, jak řešit své potíže a myslí na nejhorší.

"Jen za minulý rok řešili konzultanti přibližně pět tisíc případů týkajících se myšlenek na sebevraždu, tedy průměrně třináct každý den," říká ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková, podle níž jde o meziroční nárůst tohoto tématu o třetinu. Během tří let se četnost tématu sebevražd v kontaktech Linky bezpečí pak zvýšila dokonce o polovinu.

Rozpoznat ohrožené dítě včas
Vzrůstající duševní nepohody dětí si všímají i ředitelé a pedagogové škol na Příbramsku, sehnat ale školního psychologa se podle jejich slov rovná zázraku. Nedostatek profesionální pomoci je i mimo školu. Psychologové a psychiatři jsou přetížení a termíny objednání jsou dlouhé. Děti často čekají na možnost pohovořit si s odborníkem i čtvrt roku.

Školním psychologem disponuje Gymnázium Příbram, které se zabývá duševním zdravím svých studentů i prostřednictvím mnoha preventivních programů. Rizikovým faktorem podle něj může být pocit osamělosti, složité rodinné a sociální zázemí, pocit nedostatečnosti a zbytečnosti, depresivní prožívání, ale i další okolnosti. "Je třeba si uvědomit, že každý jsme zcela jedinečný a reagujeme na překážky a zátěž s tím spojenou jiným způsobem, máme rozdílnou nosnost," komentuje duševní svět dětí a mladistvých psycholog Petr Vítek, který kromě příbramského gymnázia působí i na základní škole v Dolních Hbitech.

Odborníci upozorňují, že se děti uchylují k sebevražedným myšlenkám často v souvislosti s psychickými potížemi, jako jsou depresivní a úzkostné stavy, problémy ve vztazích s vrstevníky i rodinou nebo třeba s příjmem potravy. Sebevražedné jednání může být i důsledek sebepoškozování. Myšlenky na ukončení života a trápení se však nemusí objevit pouze v souvislosti s dlouhodobými problémy, mohou být stejně tak i zkratkovitou reakcí na prožité události.

Nesmí chybět naděje a pocit důvěry
"Jsou to momenty, kdy do života zasáhne subjektivně tak obrovská bolest, strach, utrpení, že je to nesnesitelné a v tu chvíli není pod vlivem těchto silných emocí vidět jiné východisko," komentuje psycholog Vítek spontánní rozhodnutí ukončit život, které často provází absence někoho blízkého, kdo by dotyčného v danou chvíli takzvaně vytáhl z pocitu bezmoci.

Psycholog pracující se studenty v Příbrami se shoduje s ředitelkou Linky bezpečí, že každá intervence je jiná. Ve všech případech ovšem platí, že zcela zásadní je vytvořit prostředí důvěry, ve kterém se dítě nemusí obávat či stydět téma otevřít. Netlačit na dítě s okamžitým řešením, spíše mu umožnit si v klidu myšlenky utřídit. Rozhodně pak jeho prožívání nebagatelizovat a respektovat, jak o něm chce samo hovořit. Například v jakém tempu, v jaké posloupnosti informací.

V rámci škol je pak dobré o problematice vhodně edukovat, Linka bezpečí nabízí preventivní program Linka bezpečí NAŽIVO, který vyjíždí za dětmi přímo do tříd, ale i do sportovních či volnočasových klubů.