Na župním sletu v Komárově se předvedli i příbramští sokolové

28. května 2024 (08:22)

foto: pribram.cz / Magdalena Rezková

Sletu Sokolské župy Jungmannovy se v sobotu 25. května zúčastnilo před 700 cvičenců, diváci zhlédli deset sletových skladeb.

Začátek letních prázdnin se pro sokolské tělocvičné jednoty a jejich členy ponese ve slavnostní a také hektické atmosféře. Sletový rok se blíží do finále, na červencovou přehlídku v Praze zamíří na 20 tisíc cvičenců. V hlavním městě stráví týden, aby sladili a předvedli skladby XVII. všesokolského sletu. Celorepublikové akci předcházejí rozsahem menší, župní slety. Slet župy Jungmannovy absolvovali v sobotu 25. května také příbramští sokolové.

Župní slet zahájil průvod obcí v čele s vlajkovou četou a župními činovníky, které za příbramský Sokol reprezentovali župní náčelník František Beran a náčelnice Zuzana Sauerová. Po nástupu cvičenců na hřišti TJ Sokol Komárov a slavnostním ceremoniálu se program přiblížil k nejočekávanější části. V Komárově představilo své skladby deset skupin cvičenců. Sletových skladeb je celkem dvanáct, diváci tedy zhlédli téměř celý komplet, který uvidí návštěvníci na stadionu v pražském Edenu.

Na antukový povrch se jako první rozeběhli ti nejmenší se svými rodiči, aby předvedli skladbu s názvem Čmeláčci. Na provedení skladby předškolních dětí Mravenci se do Komárova přijela podívat také její autorka Dana Uzlová, pro niž se jedná o šestý sletový počin. Přímo ke cvičenkám se připojily autorky skladby Babí léto, určené pro ženy a seniorky, Štěpánka Sadílková a Tereza Kosíková ze Sokola Horoměřice. Na hřišti měla tato skladba nejpočetnější zastoupení 104 cvičenek. Skladba Jdi za štěstím je o dobré partě a ve své druhé části začleňuje do sestavy pro seniorky a seniory cvičení ztvárněné členy tzv. věrné gardy.

Kromě, někdy velmi impozantních obrazců a pyramid, bylo zajímavé sledovat, jak si jednotlivé choreografie kreativně pohrávají s různým náčiním. To, jako v případě Babího léta, mohou představovat i běžné věci. Dámy tak „na place“ pohazovaly, točily či jinak využily k provedení cviků pestré deštníky. Ve skladbě Fitness starší žákyně a žáci posilovali s víceúčelovými bradly barevně sladěnými s dalšími pomůckami – pompony, které jsou výbavou roztleskávaček. Mladšímu žactvu ve skladbě Sokolhraní posloužila víceúčelová kostka jako plavidlo nebo školní batoh. Kromě skákacích pytlů se v rodinné skladbě S tebou mě baví svět uplatnilo méně známé náčiní flag poi připomínající vlajky.

Jako dvougenerační je pojata skladba pro muže a dorostence, do které je zakomponováno prostné cvičení z roku 1938 z dnes již legendární skladby Přísaha republice. S prvky jazzu a swingu pracuje skladba V rytmu srdce. „Je ryze taneční bez nářadí a vyjadřuje radost z pohybu. Tančíme na tři písně Vojtěcha Dyka, kde v poslední skladbě Hladiny zpívá o tom, že život je pohyb, změna a zastavení znamená konec,“ říká ke skladbě pro ženy a dorostenky její autorka Kateřina Matušínská. Akrobacií, aerobikem, jógou a tancem je ovlivněna skladba Leporelo, v níž s jógovou podložkou cvičí dorostenky a mladší ženy.

Do Komárova se sjely tělocvičné jednoty nejen z Příbramska, odkud dorazili také dobříšští cvičenci, ale i z blízkého či vzdálenějšího okolí – Mníšku pod Brdy, Hlásné Třebáně, Černošic, Rokycan, Plzně nebo Mariánských Lázní. Další župní slet čeká Sokol Příbram 15. června ve Voticích. Do příprav XVII. všesokolského sletu je zapojena většina tělocvičných jednot, kterých je v České republice více než tisíc, a připojují se i organizace ze zahraničí.

Z historie všesokolských sletů
I. slet se konal se konal 18. června 1882 na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.
III. slet v roce 1895 proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a poprvé se konal na letenské pláni. Mezi pěti tisíci cvičenci byl též dorost a jízda. Závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již přes 30 tisíc diváků.
V. slet 1907 byl prvním „velkým“ sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Poprvé byla uvedena sletová scéna Šachový turnaj, zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem.
VIII. slet 1926 se konal již na Strahově. Přijelo 140 tisíc cvičenců, které zhlédlo na 800 tisíc diváků. V novém sídle ČOS v Tyršově domě otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku.
X. slet 1938 se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná Přísaha republice cvičilo 30 tisíc mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první „velkou choreografii“. Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident Edvard Beneš daroval Sokolu prapor.
XI. slet 1948 připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů Věrni zůstaneme připomněla osud sokolů umučených za války. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Klementu Gottwaldovi. Po sletu bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 tisíc členů.
XII. slet 1994 se konal po 46leté přestávce. Na Strahově vystoupilo 23 tisíc cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel.
zdroj: Česká obec sokolská