Na židovském hřbitově u Radobylu se nacházejí tak staré náhrobky, že svojí existencí sahají až do roku 1680

11. července 2021 (09:17)

foto: pribram.cz/David Štverák

Na Příbramsku a Sedlčansku se dochovalo celkem deset židovských hřbitovů. Konkrétně v Bohosticích, Březnici, Čelině, Dobříši, Kamenné, Kosově Hoře, Příbrami, Sedlci-Prčici, Zalužanech a v Drážkově. A právě na ten Drážkovský, se podíváme trochu blíže.

Židovský hřbitov se nachází cca 2 kilometry jihozápadně od obce Drážkov za křižovatkou u dvoru Radobyl, v katastrálním území Drážkov. Je přístupný po polní cestě odbočující doprava ze silnice č. II/102 z Kamýku nad Vltavou na Řadovy, od silnice je vidět kousek jeho kamenné zdi.

foto: pribram.cz/David Štverák

Založen byl roku 1680 a dochovaly se zde přibližně tři stovky náhrobních kamenů. Náhrobky mají tvar rustikálního typu, jsou umně tesané a bohatě symbolicky zdobené. Na některých se podepsal zub času, jsou pokryté mechem a vytesané písmo nelze přečíst. Jiné jsou zase jako nové, i bez brýlí a na dálku je zřejmé kdo byl zde pochován, odkud a v jakém roce.

foto: pribram.cz/David Štverák

Většina nápisů na náhrobcích je zcela v hebrejštině, až ve dvacátém století se začaly objevovat u méně ortodoxních rodin epitafy v němčině, zřídkakdy i v češtině. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky, po rekonstrukci kamenných zdí je udržován v dobrém stavu a kovaná brána na východě areálu je uzamčena.

Historie tehdy byla neúprosná a zřejmě důvod, proč se hřbitov musel zřídit, dala morová epidemie šířící se v letech 1679-1680 po celém území Čech a masivní úmrtnost židovského obyvatelstva v Kamýku, tehdy Dražkově a okolních obcích. Aby se mohl hřbitov vůbec začít stavět, musel vydat souhlas v podobě listiny v roce 1680, tehdejší majitel skrýšovského statku Václav Milota Hrušovský z Hrušova.

Pohřebiště bylo založeno v dnešní jihozápadní části hřbitova na ploše 60 m². Nejstarší tři náhrobky pocházejí z roku 1680, další pak až z 90. let 17. století. V nejstarší části hřbitova se nacházela dokonce i studna. V roce 1971 se hřbitov rozšířil a provizorní oplocení se nahradilo kamennou zdí. V polovině 19. století se postavila synagoga v Drážkově a v roce 1850 přibyla márnice a ohradní zeď s bránou. V márnici zůstal zachovaný kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých, tzv. tahara. Poslední obřady se zde konaly v roce 1936 a 1941. Pohřbívaní zde byli původně pouze židé z okolních vsí, v průběhu 19. a 20. století pak i ze vzdálenějších obcí a měst jako je třeba Milín.

Fotogalerie: pribram.cz/David Šverák