Na začátek srpna připadá Světový týden kojení

Své dítě kojí 9 z 10 Češek, přičemž zhruba dvě třetiny českých žen kojí déle než 7 měsíců. Na tom, že je mateřské mléko pro dítě tou nejlepší výživou, se shodlo celých 98 % respondentek z řad budoucích matek. To vše ukázal průzkum, který u příležitosti Světového týdne kojení nechal zpracovat Nadační fond 1000 dní do života ve spolupráci se Společností pro výživu. Světový týden kojení připadá každoročně na první srpnový týden.

Kojení je odjakživa zcela přirozený a absolutně nenahraditelný způsob stravování pro kojence. Jeho složení se nedá srovnat s žádnou jinou stravou. Přínos mateřského mléka, co se týče imunity, je velmi důležitý. Obsahuje celou řadu významných a účinných složek, které slouží jako prevence před alergiemi a některými infekcemi. Proto se také mohou kojenci „chlubit“ nižším počtem nemocí např. trávicího traktu, dýchacích cest či zánětu středního ucha.

Jak to bylo s kojením dříve?
Do konce roku 1940 se porody prováděly v domácnosti, porodnice neexistovaly a tak vždy přišla porodní asistentka (dříve porodní bába) do domu a pomohla ženě dítě přivést na svět. Dále ženě pomáhala se začátkem laktace a poučovala jí o správných technikách a zásadách. Porod v domácnosti měl velkou výhodou v tom, že měla matka dítě celou dobu u sebe a kojenec byl přiložen k prsu bezprostředně po porodu.

40 až 60. léta 20. století se staly zlomem v celé historii porodnictví a gynekologie. Od r. 1940 nastal pomalý přesun porodů do nemocnic/porodnic a domácí porody byli v rámci sjednocení zdravotnictví od 1. 1. 1952 zrušeny. Zrušením domácích porodů bohužel došlo k tomu, že matka a dítě byly poprvé od sebe odděleny bezprostředně po porodu. Dítě z porodního sálu odvezli na novorozenecké oddělení a matku na oddělení šestinedělí. První přiložení však bylo posunuto nejdříve za 24 hodin po porodu, nejspíše z důvodu odpočinku dítěte i matky a tak novorozence vozili 6x denně po 3 hodinách na kojení. Tím bohužel začaly první komplikace s kojením. Proto se postupně začala doba prvního přiložení zkracovat a kojenec se začal přikládat přímo na porodním sále bezprostředně po porodu.

Díky zavedení metody částečného rooming in (matka i dítě jsou společně na pokoji) v roce 1977 v Československu, se zjistil pozitivní vliv na zahájení laktace, ale hlavně na časnou interakci mezi matkou a kojencem a tím i vytváření si pevného citového pouta. Od roku 1981 se stal rooming in již součástí každé porodnice.

Tím, že vznikl rooming in, se opět zvýšilo procento kojících žen. V roce 1991 vznikl mezinárodní projekt na podporu kojení a základem bylo, aby nemocnice splňovala 10 kroků k úspěšnému kojení, aby získala titul „Baby Friendly hospital“. I díky tomuto projektu se navrátilo zpět správné načasování kojení a zároveň jsou sestry mnohem více proškolené a vzdělané, že málokterý problém s kojením nevyřeší.

Jak je to s kojením dnes?
Maminky si dnes mohou vybrat takovou porodnici, u které mají jistotu, že její personál nepoužívá staré praktiky a postupy, které úspěšnému kojení brání. Takové nemocnice získaly titul Baby Friendly Hospital a dodržují 10 základních kroků k úspěšnému a dlouhodobému kojení. Umožňují například kojení maminkám nejpozději do jedné hodiny po porodu, nepodávají novorozencům do 28. dne života žádné jiné nápoje ani potravu kromě mateřského mléka (s výjimkou lékařského doporučení), či nenabízí kojeným novorozencům dudlíky a jiná šidítka.

Oblastní nemocnice Příbram získala titul Baby Friendly Hospital v roce 2009.

V České republice působí rovněž Laktační liga. Nezisková organizace, jejíž hlavním posláním je podporovat, propagovat a vysvětlovat význam kojení. Zaměřuje se zejména na výuku laktačních specialistů, provoz Laktačního centra s Národní linkou kojení a v neposlední řadě vytváří také specializovaná laktační centra v regionech ČR. Seznam vyškolených laktačních poradců ve Středočeském kraji naleznete zde.