Na plac s Radou: „Ve sprše mi skáčou rýmy do sebe.“

Rozhovor nám poskytl s otevřeností, humorem a nakažlivým nadšením, které z jeho tvorby cítíte na první dobrou.

Kdy vás napadlo spojit fotbal s hudbou a videem?
To bylo v době, kdy se na sítích začala objevovat umělá inteligence, co generuje písničky a videa. Nejdřív jsem se toho bál, ale kamarád mi ukázal, že to není žádná věda. V práci si s tím dělali písničky a uráželi se navzájem — tak jsem si to stáhl taky. Vždycky mě bavilo rýmování, tak jsem zkusil pár veršů. A ono to docela šlapalo.

Na fotbale jsme se s klukama hecovali, že bychom mohli udělat pozvánku na zápas. Natočit scénku. Ale nikdo z nás není žádný velký herec, tak mě napadlo to spojit s písničkou. A ono se to chytlo.

Improvizace nebo scénář?
Improvizace. Věci máme většinou na první dobrou. Řekneme si: ty budeš stát tady, ty tady — a jdeme to natočit. Čím míň vymýšlíme, tím líp to působí. Je to přirozenější, není to umělý. A hlavně na to ani nemáme moc času. Lidi si myslí, že víc točíme, než trénujeme, ale fakt trénujeme dost. Na videa máme třeba 10 – 15 minut.

Pomáhají spoluhráči, nebo se radši schovávají?
Jak kdo. Intenzivně pomáhají tak tři, čtyři kluci, bez nich by to nešlo. A musím zmínit i jejich přítelkyně — bez nich by to taky nešlo.

Máte v týmu někoho, kdo by mohl být herec nebo zpěvák?
Herec asi jenom já. Ale zpěváků máme po zápasech a trénincích habaděj. Nejlepší jsou Michal Petřík a Stanislav Stránský. A kdyby šlo o filmy pro dospělé, tak by se pár herců taky našlo…

Co říkají soupeři na vaše videa?
Děláme je hlavně na domácí zápasy. A zatím to všichni berou sportovně. Při podávání rukou před zápasem nám říkají, že se jim to líbilo. Je to taková hecovačka, ale s pozitivní odezvou. To nás těší.

Co pro vás znamená SK Nový Knín?
Srdcovka. Od malička jsem chodil na fotbal s tátou a dědou, celá rodina hrála v Kníně. Na pár let jsem si odskočil na Dobříš, ale do mužské kategorie jsem se vrátil zpátky. Mám tam rodinu, kamarády, mám vytetovaný znak na stehně. Je to relax, kluci jsou skvělí, navštěvujeme se i mimo fotbal. Rodinný klub. Nedokážu si to bez něj představit.

Jak vnímáte zájem fanoušků?
Fantasticky. Jsme překvapení, jak to lidi baví. Děláme si z toho srandu, občas jsme i trapní — ale i to lidi berou. Díky těm pozvánkám se o Kníně ví. A každého fanouška, co napíše komentář nebo přijde na hřiště, si vážíme.

Co chystáte dál?
Nejbližší klip bude na derby se Spartakem Příbram — hrajeme v neděli v půl čtvrtý u nás v Kníně. Už připravujeme rýmy. Ale netlačíme na to. Když přijde nápad, tak něco vznikne. Většinou mě to napadá ve sprše — tam trávím dost času, jak by řekl kolega. Když se rýmy sejdou, sepíšu písničku a jdeme to vydat.

A když se nedaří?
I to je součást. Postoupili jsme do vyšší soutěže, dostáváme příděly, ale i tak si z toho dokážeme udělat srandu. A možná právě proto to lidi baví. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se — a hlavně se u toho pořádně bavit.

Děkujeme Adamovi Radovi za rozhovor, který je stejně živý jako jeho videa. Ať už se SK Nový Knín zrovna daří nebo ne, jedno je jisté: bavit se u toho je základ — a díky Radovi se baví i fanoušci daleko za hranicemi hřiště.