Na mnoha místech v Česku o víkendu vyšly masopustní průvody

Na mnoha místech v Česku o víkendu vyšly masopustní průvody. Součástí veselic byly tradiční pokrmy i soutěže o nejlepší masku, klobásu, tlačenku či koblihu. Akce k připomínce masopustu pořádaly velké části měst a obcí, tradičně byly i ve skanzenech. Mnoho restaurací přichystalo na sobotu a neděli speciální menu, především vepřové hody.

Z velkých českých měst se masopustní program chystal například v Plzni, Liberci, slezkoostravském hradě nebo Děčíně, kde zároveň mohly návštěvníci na tamním zámku soutěžit o nejlepší koblihu. K oslavám se připojili také také v Litoměřicích, Chebu, Českém Krumlově, Kadani a mnoha dalších místech. Spousta měst a obcí se k pozapomenutým tradicím vrací, loni se masopustní obchůzku podařilo obnovit například v Hrádku nad Nisou.

Naopak dlouholetou tradici má Festival masopustních tradic Fašank, který se ve Strání na Uherskohradišťsku slaví od roku 1987. Účinkují na něm folklorní soubory a více než stovka masek. K vidění byl také tradiční mečový tanec fašankářů. V Oucmanicích spojili masopustní průvod z příjezdem Karla IV., jehož výročí 700 let od narození se letos připomíná.

Tradičním místem pořádání masopustů jsou také skanzeny. V sobotu lidé mohli za maskami a zabijačkovými pokrmy vyrazit například do valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Řeznické firmy tam zároveň soutěžily o titul pro nejlepší tlačenku a klobásu. Oslavy nachystaly také ve Vysokém Chlumci nebo hornickém muzeu Březové hory na Příbramsku.

Různé masopustní akce se chystaly také v hlavním městě. Průvody masek vyšly z Holešovic na Letnou, z Hradčan na Kampu nebo z Horních Počernic ke Chvalskému zámku. Na odpoledne připravili hudební a divadelní program s jarmarkem na Karlínském náměstí a na náměstí Jiřího z Poděbrad. Žižkovský masopust bude pokračovat ještě v neděli zabijačkovými hody a úterním průvodem. Průvod v "Tučné" úterý chystají také na Břevnově.

Masopust byl v minulosti slavnostním obdobím mezi Vánocemi a postní dobou. Konaly se během něj taneční zábavy, zabijačky i svatby. Jeho počátek je stanoven po svátku Tří králů, konec závisí na datu Velikonoc a spadá tak do období od poloviny února do počátku března. Popeleční středou po Tučném úterý začíná postní doba, období přípravy na Velikonoce.

K maskám, které se objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna (kobyla), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé si při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou koblihy z vláčného kynutého těsta. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.