MUDr. Daniel Bělík: Vrací hráče zpět na led. Bezpečně, rychle a s respektem k tělu

Má za sebou desítky specializačních kurzů doma i v zahraničí, členství v českých i mezinárodních odborných společnostech a ocenění za odbornou publikaci. A k tomu ještě jednu vlastnost, která se dnes už příliš nevidí: dokáže pacientům srozumitelně a trpělivě vysvětlit, co se v jejich těle děje — tak, aby odcházeli nejen s diagnózou, ale i s porozuměním.

A pak je tu ještě jedna rovina jeho práce. Ta, která se naplno ukazuje ve chvíli, kdy se na zimním stadionu rozsvítí světla. Jsou lidé, kteří stojí v záři reflektorů. A pak ti, bez nichž by se světlo vůbec nerozsvítilo. U hokejového Baníku je MUDr. Bělík právě tím druhým: tichou, ale nepostradatelnou oporou, která hráče vrací zpět na led. A zvlášť dnes, kdy Baník vstupuje do semifinále, je zřejmé, jak důležitá je péče, která udrží tým v plné síle.

O hokejisty Příbrami se starám zhruba šestým rokem. Můj syn zde hraje od přípravky, takže kontakt s klubem byl zpočátku přirozeně rodičovský. Po otevření ortopedické a úrazové ambulance na poliklinice Ravak jsem začal občas zajišťovat zdravotní dozor na zápasech u syna a postupně jsem se dostal až ke spolupráci s A týmem. Nejsem pravidelně přítomen na zápasech, to mají primárně na starosti kolegové, zejména záchranáři. Moje role spočívá hlavně v následné péči — diagnostice a léčbě poranění pohybového aparátu v ambulanci. Ve spolupráci s dalšími pracovišti nastavujeme léčebnou strategii tak, aby se hráči mohli co nejrychleji a bezpečně vrátit na led. A nejde jen o A tým — staráme se o hráče všech kategorií i o sportovce z jiných klubů.

K hokeji jsem se dostal víceméně náhodou. Zajímavostí je, že příbramský zimní stadion v současné podobě byl otevřen ve stejném roce, kdy jsem se narodil. V sedmi letech jsem dostal k Vánocům brusle. Po prvním veřejném bruslení jsme je s tátou zapomněli v brusírně na Štvanici. Když jsme se pro ně vraceli, stadion už byl zavřený. Otevřel nám ale muž, který se později stal mým prvním trenérem. Zeptal se, jestli by brácha nechtěl zkusit hokej. Bratr nemohl, ale já chtěl — a u hokeje jsem zůstal. Hrál jsem v Praze a hokej mě provází téměř 48 let. Díky tomu vím, jak hokej zatěžuje organismus a co hráče nejčastěji trápí.

Jednoznačně délka sezóny a vysoký počet zápasů. V základní části odehrají desítky utkání, na které navazuje play-off, kde se intenzita ještě zvyšuje. Hráči mají minimum času na regeneraci a prakticky neustále řeší nějakou formu zdravotního omezení — od drobných přetížení až po vážnější zranění. Objevují se svalové problémy, naraženiny, podvrtnutí, ale i specifické úrazy. Nyní například dvě zlomeniny kotníku po nastřelení pukem přes brusli. V ambulanci se snažíme, aby byli co nejdřív zpátky na ledě, ale zároveň aby se problém nevracel. Pomáhají nám moderní přístroje — laser, rázová vlna, vysokovýkonný indukční magnet, kryoterapie.

Základem je kombinace správně nastavené regenerace, fyzioterapie a cílené léčby. Důležité je rozlišit, co je běžná sportovní bolest a co už je signál přetížení. Hráči se o sebe starají sami, ale pokud obtíže přetrvávají, jsme připraveni zasáhnout. Moderní fyzikální terapie dokáže výrazně zkrátit dobu návratu do plné zátěže.

Prevence je naprosto klíčová. Pokud je dobře nastavená, dokáže výrazně snížit počet zranění i výpadků hráčů. Zásahy během sezóny už často řeší následky. Ideální je, když hráč vstupuje do sezóny s dobře připraveným pohybovým aparátem a průběžně se o něj stará.

Typicky jde o kombinaci akutních úrazů a přetížení. Poranění ramen, kolen, kotníků, svalová přetížení, blokády páteře, úrazy v obličeji. Specifická jsou opakovaná mikrotraumata, která se v sérii kumulují a mohou hráče postupně limitovat.

To je poměrně časté. Hráči jsou motivovaní a chtějí týmu pomoci i přes bolest. Naším úkolem je najít rovnováhu mezi jejich motivací a zdravotním rizikem. Někdy lze nastavit režim, který umožní hráči nastoupit, jindy je nutné říct jasné „ne“. Hráči vědí, že pokud půjdou přes hranu, mohou si prodloužit léčbu a ohrozit přípravu na další sezónu. Dlouhodobé zdraví musí mít vždy přednost.

Dnes večer bude na ledě stát Baník. A za každým soubojem u mantinelu, každým dohráním akce i každým návratem do hry bude stát i jeho práce — tichá, přesná a pro tým nepostradatelná.