Muchomůrky letos zaplavily lesy. Někdo jimi plní košíky

Muchomůrka červená je okrasou našich lesů. Je ale jedovatá. Sice ne tolik, ale rozhodně ji nedoporučujeme ke konzumaci. Působí také jako stimulant a navozuje halucinogenní stavy a daný jedinec se může dostat až do psychotického stavu doprovázeného paranoiou a různými sluchovými a zrakovými halucinacemi. Za otravu může toxický alkaloid zvaný muskarin. Ten ve větší míře způsobuje ztráty vědomí a vyvolává záchvaty zvracení. Takový stav trvá několik hodin a provází ho rozostřené vidění, tlak na hrudníku a namáhavé dýchání.

Za změny vědomí může muscimol
Případy otravy s fatálními následky a úmrtím jsou velmi ojedinělé, ne však vyloučené. Konzumaci muchomůrky červené nikdo rozhodně nedoporučuje. Pokud se tak stane třeba omylem a pozorujete známky otravy, vyhledejte lékaře.

V muchomůrce červené se také nachází psychotropní alkaloid zvaný muscimol. Muchomůrku využívali naši dávní předkové, kteří znali její pozitivní účinky na tělo a mysl. Plodnice muchomůrky slouží i sibiřským šamanům k jejich obřadům. I když nejproslulejšími halucinogeny mezi houbami jsou všeobecně lysohlávky, muchomůrka červená byla zřejmě nejstarším a nejznámějším halucinogenem. Už ve starověké Indii se vyrábělo z muchomůrek takzvané božské narkotikum sóma.

Tato barevná houba je také symbolem štěstí a od dob viktoriánské Anglie je spojována s Vánocemi. Stala se tam součástí vánočních přáníček, zřejmě pro svou červenobílou barvu ladící s oděvem Santy Klause.

Kolem muchomůrek rostou hřiby
Muchomůrky červené tvoří mykorhizu s břízami nebo smrky. Že houbaři tuší v okolí muchomůrek růst hřibů smrkových je tak logické a vyplatí se při houbaření prohledat les, kde najdeme tyto houby. Oba druhy mají stejné požadavky na biotop. Rostou tedy v jehličnatých smrkových lesích, ale i ve smíšených, či březinách a prostě všude tam, kde jsou smrky a břízy. Vyhovuje jim kyselá půda.

Muchomůrku červenou využívali už dávno naši předkové a to i jako prostředek na hubení hmyzu. Však se jí také někdy říkalo muchomorka. Stačilo houbu nakrájet do misky s trochou mléka a položit někam, kam nemohou děti, ale i zvířata. Mouchy se slétnou na mléko a pak uhynou.

Tinktura na bolavé klouby
Stále častěji se na sociálních sítích objevují fotografie houbařů s košíky hub a v nich mají i tuhle krásnou muchomůrku. Na dotazy čtenářů odpovídají shodně: „Budeme dělat z muchomůrek tinkturu.“ Tato houba byla odpradávna považována za léčivou. Vyrábí se z ní tinktura, která uleví od bolestí způsobených revmatismem, ischiasem nebo artrózou.

Lidé si užití tinktury na bolavé klouby chválí a připravují si ji doma. Vyrábí se z čerstvých nebo sušených klobouků. K tomu potřebujeme kvalitní vysokoprocentní alkohol (minimálně 40 %, např. domácí slivovice nebo líh), dá se použít i Alpa. Dále si připravíme skleněnou nádobu s víkem. Ideální je tmavá, aby chránila tinkturu před světlem. Potřebujeme ještě filtr nebo sítko.

Jak správně postupovat při přípravě tinktury poradí bylinkář Michal Nekvapil: „Pokud používáte čerstvé houby, začněte tím, že je dobře omyjete a necháte je oschnout. Poté je nakrájejte na malé kousky. Sušené musí být řádně vysušené, například při teplotě 80°C po dobu několika hodin. Pak se sušené plodnice rozdrtí na menší kousky,“ vysvětluje Michal Nekvapil s tím, že sušení je důležitý krok, během něhož dochází k dekarboxylaci, díky které se toxické látky mění na látky netoxické.

V dalším kroku si naplníte sklenici houbami asi do poloviny nebo třetiny nádoby, v závislosti na požadované koncentraci tinktury. Přiléváme alkohol, dokud nebudou všechny kousky hub ponořeny.

„Nechte ve sklenici prostor pro alkohol, domácí slivovici nebo Alpu, aby se mohl volně pohybovat a extrahovat účinné látky. Alkohol slouží jako rozpouštědlo, které extrahuje účinné látky z hub. Poté sklenici uzavřete a umístěte ji na tmavé a chladné místo. Louhujeme minimálně dva týdny, ideálně však 1 až 2 měsíce. Každých pár dní tinkturu jemně protřepte, aby se houby dobře promísily s alkoholem,“ vysvětluje Nekvapil.

Když necháme plodnice vylouhovat, přijde na řadu filtrace. Směs přefiltrujte přes jemné sítko nebo plátno, abyste odstranili pevné části hub. Výslednou tinkturu nalijte do tmavé skleněné lahvičky, kterou můžete snadno uzavřít. Uchovávejte tinkturu na tmavém a chladném místě, kde vydrží několik měsíců. Alkohol působí jako konzervant, takže se tinktura nezkazí.

Dávkování a použití
Dávkování tinktury se může lišit v závislosti na koncentraci a individuální citlivosti. Obvykle se začíná s velmi malým množstvím, zhruba 2-3 kapky, které se aplikují zevně na bolavé či namožené místo. „Tinktura se též může přidat do rozpuštěného kokosového oleje který po zchladnutí ztuhne a v této podobě je více podobný hojícím krémům. Ale důrazně připomínám, že toto je tinktura k zevnímu užití a nijak nenabádám a nedoporučuji ke konzumaci. Čerstvé hřiby, bedly nebo kozáky byste také nejedli neb by se vám udělalo nevolno,“ doplnil bylinkář s dovětkem, že tinkturu užíváme podle potřeby. Prostě používáme dokud máme bolesti a místo se nezahojí.