Modráskové louky: Když neposečená tráva znamená, že se hospodaří správně

U některých brdských luk je ale pravda přesně opačná. Právě pozdější seč může být důkazem, že se o louku hospodaří s velkou péčí a ohledem na přírodu.

Takové louky totiž nejsou jen zdrojem trávy pro hospodářská zvířata. Mohou být domovem vzácných rostlin, motýlů a dalších živočichů, kteří by při běžném termínu kosení neměli šanci dokončit svůj životní cyklus.

"Ukázkovými druhy, kterým jde k duhu pozdní sečení, jsou naši dva ohrožení modrásci – bahenní a očkovaný. Ke zdárnému vývoji od vajíčka po dospělce potřebují na jediném místě mravence rodu Myrmica a květy krvavce totenu rozkvetlé právě v období července a srpna. Přítomnost mravenců ovlivnit moc neumíme, ale posunout kosení tak, aby krvavce mohli v létě kvést, ano," odůvodňuje tento způsob hospodaření na loukách Správa CHKO Brdy.

Samice kladou vajíčka přímo do květních hlávek krvavce. Z nich se vylíhnou drobné housenky, které po určité době opustí květ a dostanou se na zem. Tam přichází na řadu další neobvyklá část jejich života.

Mravenec jako náhradní pečovatel
Housenky modrásků totiž potřebují mravence rodu Myrmica. Ti je přijmou do svého mraveniště a začnou se o ně starat. Housenka tam pak tráví část svého vývoje a využívá péči mravenců. Ti ji přitom považují za vlastní druh.

Je to fascinující příklad toho, jak může být život jednoho nenápadného motýla závislý na několika dalších článcích přírodního řetězce. Jakmile jeden z těchto článků zmizí, zmizí i motýl.

Na takzvaných modráskových loukách se hospodaření přizpůsobuje životnímu cyklu těchto motýlů. Louky se mohou kosit například v první polovině června a potom až v září, případně jen v jednom z těchto termínů.

A protože pozdní sečí hospodáři přijdou o část píce pro svá zvířata, stát jim tuto újmu kompenzuje z dotačních prostředků ministerstva zemědělství.