Mladí volejbalisté vezou další stříbro

Až do vzdáleného Nového Jičína se o víkendu sjelo 16. nejlepších družstev, která se kvalifikovala na Mistrovství České republiky mladších žáků.

Po dlouhé cestě jsme si jen krátce odpočinuli a šli na prvního soupeře. Tím bylo družstvo Českých Budějovic, zprvu nám trochu trvalo než jsme se rozehráli, ale nakonec jsme Jihočechy zvláště v druhém setu sfoukli jako svíčku - 2:0. Hned následoval další zápas proti ŠSK Beskydy. Jasně lepší příbramský Sitex nedal Slezanům čuchnout a vítězí opět 2:0. Znovu bez přestávky jdeme na domácí Nový Jičín. Tentokrát jsme ale narazili, soupeř nás rozstřílel hlavně na podání. Prohráváme 2: 0. Je to pro nás velké zklamání. Postupujeme totiž z druhého místa a dle systému turnaje MČR nás čeká velmi kvalitní soupeř, vítěz "A" skupiny Dukla Liberec. Trenér Dan Rosenbaum má z tohoto soupeře a favorita patřičný respekt, ale jsme odhodlaní se o výhru porvat! Trenér dává taktické pokyny a jde se na věc. Naši kluci velmi disciplinovaně a hlavně účinně brání Lubomíra Staňka, jak se nakonec po vyhlášení individuálních cen ukázalo nejlepšího smečaře turnaje. Mladý Staněk je skoro stejně vysoký jako jeho slavný otec, hájící také barvy Dukly Liberec v právě probíhajícím finále extraligy. Precizní hrou, skvělou obranou a dobrým polem udoláváme soupeře a vyhráváme 2:0. Zatím do té doby Liberec s nikým neprohrál a od té doby také ne, ale to jim medaili nezískalo. Tato výhra nás posunula mezi první čtyřku a tím i blíž k zisku vysněné medaile. Ve finálové čtyřce jsou mužstva domácího Nového Jičína, Kojetína, Svitav a Příbrami. Prvním naším soupeřem jsou Svitavy. Je to tuhý boj, protože oba dva víme, že jde o medaile. První sadu si připisujeme na naši stranu, druhý set naopak berou Svitavy. Jde se do tiabreaku, zprvu jde vše jako po másle. Vedeme 8:2, pak ještě 10:5, ale i tak velký náskok jsme prohospodařili. Rázem prohráváme 14:10, ještě v infarktové koncovce snižujeme na 14:13 a v té chvíli přichází se svým chybným verdiktem rozhodčí. I když po zápase svou chybu uzná, je již pozdě, prohráváme 2:1. Že byl tento prohraný set pro nás zásadní, zjistíme až nakonec, ale nepředbíhat... Další překážkou v boji o medaile je znovu domácí mužstvo Nového Jičína, které nás již na tomto turnaji porazilo a právě z této porážky jsme se poučili. Ve velmi bouřlivém prostředí, které vytvořili rodiče a fandové domácích se nehraje nejlépe, ale i přes to vítězíme 2:1. Jsme zase na koni a medaile je zase o krok blíž a možná i titul...

Poslední zápas nás čeká proti loňskému obhájci 2.místa TJ Kojetínu. Naše forma i sebevědomí graduje, hrajeme jako z partesu a je paráda se na nás dívat. Všichni kluci fungují jak mají, a to se vyplácí. Vítězíme 2:0. Už si myslíme, že nás titul nemine, ale nastává počítání a díky horšímu score a podílu setů (ten proklatý prohraný tiabreak proti Svitavám) na něj nedosáhneme. 1. místo Kojetín, 2.místo Příbram a 3.místo Svitavy. Titul mistrů republiky nám o vlásek uniká, ale nedá se nic dělat i 2. místo je pro nás obrovský úspěch. K tomu, když si uvědomíme, že družstva velkoklubů jako jsou ČZÚ Praha, Českých Budějovic, Ostravy neskončila do 8.místa, například Budějovice až na místě 16., je to pro nás zadostiučinění.

Při zamyšlení, proč takové velkokluby nejsou až tak úspěšné v žákovských kategoriích, přichází jasné vysvětlení. Tyto kluby získávají na kvalitě až s příchodem hráčů z malých oddílů do starších kategorií. Proto je právě v této sezoně vidět, že výchova mládeže ve VK Příbram je úspěšná ve všech kategoriích.

Velkou pochvalu si zaslouží sedm statečných borců, kteří se mistrovství zúčastnili - Šimon Bambas, ten získal i individuální cenu pro nejužitečnějšího hráče turnaje, Daniel Rosenbaum ml., Jakub Ureš, Adam Ureš, Lukáš Nádvorník, Matěj Šálek a Vojtěch Riesz.