Mistryně světa v kickboxu: My děti na hřiště dostaneme

Děti se čím dál méně hýbou. Než by sportovaly, tráví svůj volný čas v sedě u počítačů. Ani v Příbrami není situace jiná. Je zde spousta sportovních plácků, které však mnohdy zejí prázdnotou. Radní města si to uvědomují. Založili pracovní skupinu Sport 2030, která má jediný úkol - dostat děti na hřiště. Jednou ze členů této skupiny je i mistryně světa v kickboxu Renáta Vesecká.

Ve čtvrtek 12. září 2019 proběhla v Příbrami historicky první veřejná beseda o sportu. Právě Renáta Vesecká o tuto konferenci již delší dobu usilovala. „Všichni mi dopředu říkali, že je to zbytečné, ale pak na besedu sami přišli a byli v šoku. Ta data totiž šokující jsou," uvedla.

„Návštěvnost byla dobrá, ale určitě si beseda zasloužila mnohem více posluchačů. Výhodou je, že se dá vyhledat na YouTube," dodala.

Co se tedy konkrétně na konferenci řešilo?
Mluvilo se o zdravotních problémech dětí. O tom, že za všemi dětskými nemocemi stojí strava a nedostatek pohybu. Diskutoval se také přístup škol ke sportu. Máme spoustu pedagogů, kteří tělesnou výchovu berou jako druhořadou. Když se něco nestihne při matematice, tak se to dožene místo tělocviku. Za běhání o přestávce dostanou děti poznámku. Běžně sedí v lavicích šest hodin denně. Chceme poukázat na to, že to není dobře.

Nebyl přístup škol dříve lepší?
Nemám ráda takové to rozdělení na lepší a horší dobu. Faktem ale je, že nás na prvním stupni pouštěli o přestávkách ven. Dnes je u školy ohromný dvůr a celý den je prázdný. Děti by i rády vyběhly ven, ale nesmí. Aby třeba nezakoply. My bychom naopak dětem měli říct - o přestávce se proběhni, je to zdravé.

Učíte tělesnou výchovu na střední škole. Jak děti motivujete k pohybu?
Sami rodiče za mnou chodí a ptají se, zda tělesná výchova třikrát týdně není moc. A já říkám: Není. Děti by měly mít denně minimálně 60 minut aktivitu, při které se zadýchají.

Čím dál častěji nosí žáci na hodiny tělesné výchovy různé omluvenky. Já jsem ve svých hodinách omluvenky odbourala. Mám na to svou metodu – kdo necvičí, musí vypracovat teoretickou práci na téma sport a pohyb. Není to jen o kopírování textu, musí sami tvořit a vyjádřit svůj vlastní názor. A oni pak najednou zjistí, že je lepší se proběhnout.

Na druhou stranu, ty jejich práce jsou moc zajímavé. Třeba psychosomatika je velmi zaujala. Najednou zjistili, že je celou dobu bolí břicho jen proto, že mají třeba strach jít do školy.

Je dobře, když rodiče nutí své děti podávat ve sportu odmala co nejvyšší výkony?
Rodiče, kteří na své děti odmala tlačí, aby podávaly co nejvyšší výkony, a jednostranně je zatěžují, to nedělají dobře. Do třinácti let by měla převládat všestrannost.

Jak tedy chcete zamezit tomu, aby děti trávily veškerý volný čas u počítačů?
Nechceme je do sportu nutit, ale ukázat jim, že je fakt zábava se hýbat a to, co zažijí při sportu, nikde jinde nezažijí. Pohyb je pro ně přirozený a ony ho milují. Jen nemají možnost, jak k němu přijít.

A právě škola je místo, kde lze pohyb dětem nejsnáze ukázat. Pokud se dítě při hodině tělocviku šíleně nudí, tak si doma raději sedne k počítači. Když ale pozná, že je to neskutečná zábava a že mu pohyb dává emoce a radost, samo bude chtít ven na hřiště. A pak ty plácky ve městě nebudou prázdné. Chceme na plácky dostat i trenéry, pořádat pro děti turnaje, sportovní odpoledne.

„Situace je skutečně katastrofální. Stát dnes vynakládá ročně zhruba 30 miliard korun jen kvůli tomu, že se děti nehýbou. Shora od státu nic nepřijde, musíme tedy jako město začít sami. Kdyby se alespoň kousek povedl, tak je to dobře," dodala Renáta Vesecká.

Sportovala již od dětství. Věnovala se atletice a úpolovým sportům. Ve 21 letech začala trénovat box a kickbox. Svou závodní kariéru ukončila ve třiceti letech a od té doby své zkušenosti z výkonnostního tréninku předává svým svěřencům jako profesionální kondiční trenér.