Ministerstvo vyzvalo k podání nabídek na dostavbu a provozování dálnice D4

Ministerstvo dopravy vyzvalo tři účastníky soutěžního dialogu k podání nabídek na projekt stavby a provozu 32 kilometrů písecké dálnice D4 v režimu tzv. PPP, tedy spojení soukromého a veřejného sektoru, Public-Private Partnership. Navazuje tak na čtyři kola soutěžního dialogu, která se uskutečnila mezi dubnem 2019 a lednem 2020. Dostavba dálnice má začít na přelomu letošního a příštího roku, předpokládá se, že bude zprovozněná do konce roku 2023.

„Tito účastníci splnili kvalifikaci v rámci prvního kola, kterého se mohl účastnit neomezený okruh potenciálních dodavatelů, a následně se účastnili všech jednání v rámci soutěžního dialogu, celkem se do kvalifikačního kola původně přihlásilo sedm uchazečů,“ dodává koordinátor projektu Martin Janeček z Ministerstva dopravy.

V rámci PPP projektu D4 se nejedná jen o dostavbu dálnice D4 v celé délce chybějících 32 km (včetně souvisejících objektů po trase), ale také o její financování ze zdrojů soukromého investora a o řádný provoz i údržbu dálnice po celou dobu trvání koncesionářské smlouvy. Koncesionář tedy ponese po dobu 28 let riziko návratnosti vlastních vložených finančních prostředků.

Z hlediska uživatelů bude dálnice zpoplatněna shodně jako jiné pozemní komunikace v ČR. Příjem těchto poplatků bude příjmem SFDI a nebude jakkoliv provázán s úhradou koncesionáři, který je placen výhradně na základě principu dodržování kvality služeb.

Stát začne platit za dálnici až po jejím otevření

Platby koncesionáři stát určí podle dosažené kvality provozování dálnice D4 a plnění dalších povinností. „Koncesionář tedy bude finančně sankcionován např. za každou uzavírku, která vznikne v důsledku nedodržení jeho povinností, sankce budou navíc zvýšené v případě uzavírek v dopravních špičkách“ vysvětluje Janeček.

Nabídková cena tedy v sobě bude zahrnovat nejen náklady na výstavbu dálnice a souvisejících objektů a technologií, ale i náklady na řádný provoz či riziko těchto srážek. Stát bude po celou dobu trvání koncesionářské smlouvy vlastníkem dálnice, platit ovšem začne po otevření hotové dálnice a pouze v případě bezchybných služeb.

Jako příklad lze podle Janečka uvést požadavky na dodržení příčné a podélné nerovnosti (dálnice bez „hupů“ a vyjetých kolejí), kdy v případě jejich nedodržení v kterémkoliv půlkilometrovém úseku bude celý tento úsek považovaný za nedostupný a platba se za něj nebude vyplácet vůbec.

„V této souvislosti lze předpokládat, že dojde i ke kompletní obnově povrchu dálnice v její jižní provozované části a k doplnění bezpečnostních zálivů pro možnost bezpečnějšího odstavení porouchaných vozidel,“ vysvětluje koordinátor projektu. Zodpovědnost za realizaci projektu z větší části přebírá koncesionář, je to však stále stát, kdo je faktickým vlastníkem celé dálnice již od okamžiku jejího budování až po ukončení koncesionářské smlouvy.

Riziko dostavby i kvality dálnice ponese koncesionář

Z hlediska smysluplnosti údržby komunikace pak stát k nedostavěným 32 km svěří koncesionáři do provozu a údržby ještě 16 km bezprostředně přiléhajících čtyřpruhových komunikací. Koncesionář tak bude odpovídat za řádný provoz celkem 48 km čtyřpruhové komunikace D4 a I/20 od MÚK Skalka u Příbrami po MÚK Krašovice na silnici I/20 před Pískem.

Koncesionář bude těchto 48 km udržovat ze střediska správy a údržby dálnice, které sám nejprve vyprojektuje a postaví, včetně nového střediska pro oddělení dálniční policie. Ve srovnání s jinými dálničními projekty v České republice budou koncesionáři umožněny změny vedoucí k optimálním celoživotním nákladům na provoz a údržbu dálnice (tj. snaha o minimalizaci oprav a s nimi souvisejících uzavírek).

Celý projekt bude také nad rámec existujících projektů vybaven pokročilým systémem dálniční technologie, která umožní bezpečný provoz a řízení dopravy a státu umožní kontrolovat plnění povinností ze strany koncesionáře.