Meteorologové: Míra zatížení pylem je mimořádná. Jak alergikům pomoci?

Pylová sezona přetrvává od jara až do podzimu a končí teprve s příchodem prvních mrazíků koncem října. Sezonní pylová alergie, které se lidově říká také senná rýma, je nejčastější alergií vůbec. Vypořádat se s ní není vůbec jednoduché. Přesto existuje způsob, jak alergikům pomoci.

Příznaky pylové alergie se objevují až u pětiny populace a případů onemocnění stále přibývá. Sezonní pylová alergie je nejčastější a nejsilněji se projevuje u větších dětí a mladistvých ve věku 15 až 25 let. Významnou roli při vzniku hraje dědičnost, ale záleží také na životním stylu a prostředí, ve kterém žijeme.

Pozor na hlavní příznaky
Jakmile se objeví kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, svědění a slzení očí, je nejvyšší čas navštívit lékaře – alergologa. Sliznice nosu jsou překrvené, zduřelé a mohou snadno krvácet. Někdy se může přidat také ztížený dech nebo dráždivý kašel. Asi třetina pacientů s pylovou alergií trpí navíc astmatem. Někteří pyloví alergici mohou mít kožní projevy v podobě ekzému či kopřivky. Téměř všichni trpí únavou, nesoustředěním nebo bolestmi hlavy.

Nastartovaný imunitní systém
Příčinou alergie je přecitlivělost imunitního systému, která vede k nesprávné imunitní odpovědi. Imunitní systém funguje jako ochrana proti škodlivým substancím, jako jsou bakterie nebo viry. U alergiků je ale nastaven tak, že reaguje nepřiměřeně na látky, které jsou pro většinu lidí zcela bezpečné.

Nejčastějšími alergeny jsou pylová zrna trav, bylin a dřevin. Alergizující pyly pocházejí hlavně z rostlin opylovaných vzduchem, tedy z tzv. větrosprašných rostlin. Ty produkují a uvolňují obrovské množství lehkých pylů, které jsou roznášeny prouděním vzduchu do značné vzdálenosti. Naproti tomu rostliny opylované hmyzem mají tak velká pylová zrna, že se ve vzduchu neudrží, a nepředstavují tedy pro alergika významné riziko.

Nejúpornější období: pylová sezona
V našich podmínkách začíná pylová sezona obvykle časně na jaře při květu dřevin. Nejvýznamnější je během jara a léta při květu travin a obilovin. Jejím vrcholem je měsíc červen, kdy je maximum pylových zrn v ovzduší. Pylová sezona přetrvává až do podzimu a končí teprve s příchodem prvních mrazíků koncem října.

Alergen jako hlavní nepřítel
Základem léčby je stanovení příčiny, která chorobu vyvolává. Nejběžnější diagnostikou jsou kožní testy a speciální vyšetření krve. Ačkoliv se alergikům doporučuje vyhýbat se kontaktu s alergenem, není to v praxi vždy stoprocentně uskutečnitelné. Pyl se totiž přenáší na velké vzdálenosti. Prevencí jsou alespoň základní režimová opatření, kdy se minimalizuje působení alergenu na organismus.

Doporučuje se omezovat vycházky za slunečných a větrných dnů. Nejvhodnější částí dne pro pohyb mimo domov je časné ráno, naopak maximum pylů v ovzduší bývá kolem poledne. Ideální pro pobyt venku je doba těsně po dešti, kdy jsou pylová zrna vlhká a těžká. V domácnosti lze alergikům ulevit používáním čističek vzduchu.

Léčit, nebo očkovat?
Léčba pylové alergie je zaměřena na zmírnění projevů alergie. Nejužívanější jsou léky, které pomáhají uvolnit ucpaný nos. Jsou dostupné v kapkách nebo spreji. V těžších případech je třeba léčit zánět, jenž je samotnou podstatou onemocnění. Protizánětlivě působí antihistaminika, která přímo blokují alergickou reakci. U závažných forem jsou nejúčinnější kortikosteroidy. Tyto hormonální léky mírní zánět a omezují všechny přidružené příznaky. Lze je užívat ve formě nosních sprejů nebo tablet.

Prevence především
Pylovou alergii lze nejen léčit, ale také jí předcházet. Současná medicína disponuje účinnou metodou, kterou je očkování příčinným alergenem. Alergenová imunoterapie (AIT) je známa také pod názvy jako desenzibilizace nebo hyposenzibilizace. Hojně se využívá v léčbě senné rýmy, zánětu spojivek nebo lehkého alergického astmatu, pokud se testováním prokáže vyvolávající alergen. Principem je podávání postupně se zvyšujících dávek alergenu, kterým se mírní a posléze až odstraňují alergické projevy. Délka účinnosti vakcíny je po ukončení aplikace asi 3,5 roku.