Mariánskou studánku vyhloubil Jan Procházka. Muž, který se po modlitbách na Svaté Hoře zázračně uzdravil

Panenka Marie ze Svaté Hory. Malá dřevěná soška, která má údajně na svědomí již přes čtyři tisíce zázraků. Z hruškového dřeva ji v polovině 14. století vytesal arcibiskup Arnošt z Pardubic. K oltáři z příbramského stříbra, kde je soška umístěna, dodnes chodí lidé ze všech koutů země. Ti, kterým zdraví neslouží, se na Svaté Hoře často modlí za uzdravení. Stejně jako to v roce 1632 udělal nevidomý Jan Procházka z Nymburka. Několik dní modliteb v místní kapličce stačilo k tomu, aby odsud odešel bez slepecké hole. Zrak se mu zázračně vrátil po dlouhých devatenácti letech.

Zázračnou moc měla údajně i voda z nedaleké Mariánské studánky. Vyhloubil ji dva roky po svém uzdravení právě Jan Procházka. Kopal tenkrát do hloubky osmnácti metrů. Později byla studánka prohloubena až do téměř osmdesátimetrové hloubky. Původní dřevěný příkrov z roku 1653 byl o dvacet let později nahrazen zděným. Dnešní Mariánská studánka má podobu osmiboké drobné přízemní kaple, završené vysokou cibulovitou střechou krytou šindelem. Průčelí obrácené k severu je prolomeno raně barokním portálem z hnědočerveného mramoru.

Studánka prošla ještě mnoha úpravami, dnes však její stav není příliš lichotivý. Stejně jako samotný chrám, který byl v roce 2015 kompletně zrekonstruován, se snad i tato vzácná studánka dočká renovace.

Rozsáhlá rekonstrukce, která na Svaté Hoře proběhla v roce 2015, se dotkla nejen samotného chrámu, ale i přilehlého nádvoří. Zahrnovala veškeré stavební práce od opravy technických instalací až po střechy, podlahy, výmalby nebo třeba požární vodovod. Současně zde proběhl stavebně historický průzkum a záchranný archeologický výzkum. Vzniklo zde badatelské centrum za bezmála dvě stě milionů. Veškeré náklady pokryly dotace.

Svatá Hora je nejvýznamnějším mariánským poutním místem v Čechách. Raně barokní areál s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ambity a bohatou výzdobou shlíží na Příbram už více než tři století. V roce 1647 byla Svatá Hora svěřena do správy jezuitů, kteří zde podle plánů italského architekta Carla Luraga nechali vybudovat promyšlený barokní komplex. Od roku 1861 o Svatou Horu pečuje řád redemptoristů.