Má příbramská hornická píseň jiný příběh? Historický výzkum naznačuje, že ano

Nové světlo na starou tradici Nový výzkum PhDr. Věry Smolové ale ukazuje, že příběh této písně může být jiný. V. Smolová prošla veškeré dostupné archivní materiály — horní knihy uložené v Národním archivu, knínské horní knihy, literátské kancionály i starší odborné opisy. Výsledek je jednoznačný: píseň se v žádném z těchto dokumentů nenachází.
Kde se tedy vzala?
Píseň poprvé zveřejnil v roce 1950 František Suchý Pražský, rodák z Březových Hor. Tvrdil, že text opsal z horní knihy z roku 1571.
Jenže podle Smolové se tato informace nedá doložit:
Podle V. Smolové je pravděpodobné, že Suchý píseň vytvořil během okupace, kdy se často uměle posilovala „českost“ různých tradic. Podobný mechanismus známe i z 19. století, kdy vznikly Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský — texty, které měly dokládat starobylost české kultury, ale později se ukázalo, že jejich původ je mnohem mladší.
Tradice tím nekončí. Jen lépe rozumíme jejímu vzniku
V. Smolová zdůrazňuje, že její zjištění není útokem na hornickou tradici, ale snahou o přesné poznání historie.

„Tradice tím nijak neutrpí. Jen lépe rozumíme tomu, jak vznikala,“ dodává.
Proč je to důležité právě teď
Setkání hornických měst přivede do Příbrami tisíce návštěvníků. Písně a symboly budou znít po celém městě — a právě proto je zajímavé vědět, odkud se vzaly.
Nový výzkum Věry Smolové přináší příběh, který je možná jiný, než se čekalo, ale o to zajímavější. Ukazuje, že i zdánlivě „staré“ tradice mohou mít modernější kořeny — a že historie je živá, proměnlivá a plná překvapení.