Má mladá generace důvod v Příbrami zůstat? Data i hlasy mladých mluví jasně

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) podíl obyvatel ve věku 65 a více let v ČR dlouhodobě roste, zatímco zastoupení mladších věkových skupin stagnuje či klesá. Tento trend se týká i menších měst mimo hlavní metropolitní oblasti. V roce 2023 měla Příbram přibližně 31 tisíc obyvatel a stejně jako jiná regionální města čelí otázce, jak si mladé udržet.

Škola ano, práce spíš jinde
Celostátní data Ministerstva školství potvrzují, že více než polovina maturantů pokračuje ve studiu na vysokých školách. Ty jsou však soustředěny především v Praze, Brně a dalších velkých městech. S odchodem za studiem často přichází i odchod za prací.

Právě pracovní příležitosti se v našem příbramském průzkumu opakovaly nejčastěji. Mladí lidé zmiňovali nízké platy, omezenou nabídku kvalifikovaných pozic i fakt, že jejich vzdělání zde nenachází uplatnění.

Příbramák Pavel to shrnul velmi otevřeně: „V Příbrami jsem doma, ale přežít tu sám za sebe je vysoce náročný, mnohdy až nereálný. Žít o chlebu na matraci v garzonce se nikomu nechce.“

Podobně další odpovědi poukazovaly na to, že pokud by mladí neměli konkrétní pracovní místo, už by odešli. Část z nich zvažuje alespoň dojíždění do Prahy, kde je podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí nejvyšší koncentrace pracovních příležitostí i vyšší mzdová úroveň než ve většině regionů.

Bydlení: levnější než Praha, ale stále problém
Někteří respondenti zároveň přiznávají, že nájmy jsou v porovnání s Prahou nižší. Přesto je podle nich poměr mezi mzdou a náklady na bydlení problematický.

Opakovaně zazníval názor, že při běžném platu v rozmezí 20–30 tisíc korun měsíčně je samostatné bydlení velmi náročné. K tomu se přidávají další náklady – energie, doprava, parkování či běžné životní výdaje.

Paradoxně tak Příbram stojí mezi dvěma světy: není tak drahá jako Praha, ale zároveň nenabízí takové příjmové možnosti.

Kultura, zábava a „něco navíc“
Vedle práce a bydlení mladí často zmiňovali i nedostatek míst pro trávení volného času – zejména víkendovou zábavu, kluby či širší kulturní scénu pro mladší generaci.

Na druhé straně ale zaznívaly i pozitivní stránky: blízkost přírody, dostupná sportoviště a fitness centra, menší vzdálenosti a „všechno po ruce“, rodina a přátelé.

Právě rodinné vazby byly jediným faktorem, který část mladých označila za skutečný důvod zůstat.

"Nevím, jestli je důvod pro mladé tady zůstávat. Žádná práce, a když, tak za mizerný plat. Žádné kluby, něco, kam se jít bavit. Ale zase je tu kolem spousta přírody, dobrá sportoviště, super fitka. Malé město, ale zase se všichni znají, ale to nevím jestli je dobrý nebo špatný," řekla portálu Tereza.

Město pro rodinu, nebo pro start?
Z odpovědí vyplývá zajímavý rozpor. Někteří mladí vidí Příbram jako vhodné místo pro klidný a stabilní život, případně pro založení rodiny. Jiní ji vnímají jako město bez větší perspektivy profesního růstu.

Často zaznívala věta ve smyslu: „Na začátek dobrý, ale pak bych se posunula dál.“

To potvrzuje i obecný trend v České republice – mladí lidé odcházejí za studiem a zkušenostmi do větších měst a do regionů se vracejí spíše až ve chvíli, kdy hledají stabilitu.

Co z toho plyne?
Náš průzkum mezi mladými Příbramáky ukazuje převahu skeptických odpovědí.

Nejčastějšími tématy byly:

• nízké mzdy,
• nedostatek kvalifikovaných pracovních míst,
• problematický poměr výdělku a nákladů na bydlení,
• omezené možnosti zábavy a kulturního vyžití pro mladé.

Pozitiva – příroda, sport, menší město, rodina – sice zaznívají, ale samy o sobě podle většiny nestačí.

Otázka tedy nestojí jen „mají mladí důvod zůstat?“, ale spíše: Co musí Příbram změnit, aby ten důvod měli?

Budoucnost města se totiž nebude odvíjet jen od investic do infrastruktury, ale především od toho, zda zde mladá generace uvidí perspektivu – pracovní, osobní i společenskou.